Re: SYN odešel z domu co dělat?

Mickey,
ale já vím, že s někým se hnout nedá. Ostatně jsem napsala, že u nás na škole byla úmrtnost studentů velmi vysoká. Přesto si myslím, že být rodičem Tygřího oka, tak bych to v devítce jen tak nevzdala, nečekala bych, až dítěti samo ve 20 dojde, že teda ten maturitní papír je tak trošku nutnej.

A nesouhlasím s tím, že pak je to boj dítěte a ne můj. Neboť pokud "dítěti" po dvacítce dojde, že nemá maturitu, do toho chce (popř. má) rodinu, tak např. u žen je nutné někam to dítě (vnouče) někam odložit, že. A to nemluvím o tom, že mé vnouče bude ochuzeno o čas, který mohlo s rodičem trávit. A "dítě" si místo trávení času s rodinou, se svými potomky, s partnerem, studuje Jak lvové bijem o mříže popř. Vergilia v originále a to ani nechodí přes den do šroubárny :- )

Ano, Ty bys řekla: Je to jeho boj, ať si i to hlídání zařídí. Nesouhlasím. Měla jsem to v rodině, nezažila jsem to na vlastní kůži, ale z vyprávění vím, co stálo mýho tátu si vysokou při zaměstnání dodělat. A to nešlo vůbec o důvody, že by nechtěl. To šlo o důvody politické, na denní nemohl jít. Bylo to při zaměstnání padání na hubu, dál to studium bylo i jedním z důvodů krachu jeho manželství atd. A všechno jen kvůli té nemožnosti studovat a nutnosti to dělat večerně. Náročné a zbytečné.