Re: Syn odešel z domu - co dělat?

Tak kdyby to někoho ještě zajímalo třeba, že by měl podobný problém, odpověd z poradny, no řeknu, že moc neporadili....napsali obecně to co v podstatě už vím, neporadili jak zabránit, aby mi tu vrtli exekutoři apod....


Odpovídám na Váš email ze dne 24.11., ve kterém popisujete chování Vašeho syna a v této souvislosti se
ptáte, jak a co udělat – v oblasti výživného a v oblasti synových dluhů.
Co se týká vyživovací povinnosti vůči synovi, dle Zákona o rodině §85 odst.1:

"Vyživovací povinnost rodičů k dětem trvá do té doby, pokud děti nejsou samy schopny se živit."

Pro trvání vyživovací povinnosti tedy není důležité, zda je dítě nezletilé nebo zletilé, ale jestli je nebo není schopno se samo živit. Schopnost dítěte, aby se živilo samo, je závislá na tom, kdy se dítě stane způsobilým hradit své odůvodněné potřeby z odměny za svou práci. Důvodem pro trvání vyživovací povinnosti je tedy zpravidla to, že se dítě i po dosažení zletilosti soustavně připravuje na budoucí povolání. Pokud nelze dosáhnout mezi rodiči a dítětem dohody, může se dítě obrátit na soud. Neexistuje je však jednoznačné pravidlo a vždy je nutné posuzovat okolnosti konkrétního případu. Ve Vaší situaci je tedy důležité jednak to, jestli je syn nadále studentem a také, jak by případně soud posoudil dosavadní průběh jeho studia. Co se týká toho, zda syn ještě je či není studentem, doporučuji Vám obrátit se na jeho školu. Jestli syn v tuto chvíli je stále studentem, ale do školy nedochází, není nutné mu platit obědy ve školní jídelně, platit mu jízdné apod. Píšete, že nyní nejste se synem v kontaktu a netušíte, kde je. Lze tedy usoudit, že mezi Vámi v tuto chvíli ani není možná žádná dohoda o tom, jak a kolik synovi platit výživné. Pokud by tedy syn výživné chtěl, aniž by se s Vámi nějak dohodnul, musel by se obrátit na soud. A jak jsem již uvedla, soud by zkoumal, zda je Váš syn schopen se sám živit či nikoliv.
Chtěla bych Vás však upozornit na to, že i po zániku vyživovací povinnosti jsou děti oprávněny užívat byt svých rodičů na základě rodinněprávního vztahu. Toto právo zaniká až okamžikem, kdy dítě získá možnost bydlení ve vlastním bytě, či právo bydlet v bytě svého manžela. Kdyby však bez vážného důvodu zmařilo možnost vlastní byt získat, byla by tato skutečnost brána v jeho neprospěch – stejně jako v případě, kdy zneužívá svého práva bydlet v bytě rodičů vůči nim. K odhlášení syna z trvalého pobytu by bylo zapotřebí odvolání Vašeho souhlasu s tím, aby byt užíval a také to, aby se prokázalo, že byt již neužívá (např. svědeckou výpovědí sousedů).
Co se týče synových dluhů - nejste povinni hradit synovi závazky - nemáte odpovědnost za jeho činy. Dosažením zletilosti získal plnou způsobilost k právním úkonům a jenom on (pokud není této způsobilosti zbaven nebo mu není omezena) za sebe nese odpovědnost. Pokud si tedy např. někde půjčí peníze a nesplácí je, nejste povinni za něj dlužnou částku hradit a ani ji po Vás nemůže nikdo vymáhat (pokud nejste ručiteli nebo spoludlužníky). V případě, že by došlo k zabavení nějakého Vašeho majetku kvůli dluhům syna (exekutor není povinen zjišťovat, zda je zabavovaný majetek dlužníka či nikoliv – pokud to samozřejmě není např. nemovitost, u které je vlastnictví jednoznačné), můžete se bránit tzv. žalobou na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí. Je také dobré v této situaci písemně kontaktovat věřitele a oznámit mu, že došlo k zabavení majetku, který není dlužníka). Z Vašeho emailu jsem pochopila, že o syna máte starost, ale nechcete podporovat pokračování jeho dosavadního chování. To je velice důležité, protože je to opravdu pouze on, kdo musí nést následky svého jednání. Doporučuji Vám tedy i nadále syna podporovat, aby ke své situaci přistupoval aktivně, ale zároveň mu připomínat jeho odpovědnost sama za sebe.

V případě dalších či doplňujících dotazů se na nás můžete kdykoliv znovu obrátit – učinit tak může samozřejmě i Váš syn.