Re: Jak na puberťáka?

Jinak bych to neviděl, tak moc černě. Mám ze sportu zkušenost, že i s víc problematickým chováním kluků kolem pubert se dá rozumně pracovat a něčeho dosáhnout. Důležité je aby dítě, mladý muž, měl něco co je pro něj důležité, co ho baví. Na tom se pak dá stavět. Dál je moc důležité, aby měl něco za co si sám sebe bude vážit. Jak konkretně toho dosáhnout je samozřejmě na bezprostředním okolí. Taky za důležité považuji vybudování hodnotového žebříčku. Já v klubu to měl daleko jednoduší, v rodině je to těžší. Ale dá se to a kluci co ve čtrnácti vypadali na kriminál to zvládly a teď nejen, že hrají ligu jeden je dokonce i v repre, ale mají i spořádané životy případně někteří i rodiny. Je to složitej věk a co se vám z mého pohledu nejvíc zúročí jsou věše zásady a vaše důslednost.
Není to o strašení. Strach počítám má. Dokonce bych tipnul, že je vnitřně i zoufalej, ale o nalezení cesty jak mu otevřít oči a dát mu šanci si to v sobě vyřešit.
Co mimoškolní aktivity? Sport? Turisťák? To všechno mu může dodat motivaci a s ní mu i to učení daleko lépe půjde.