Opravdu věnujete čas ušetřený na uklízení, vaření a praní dětem?

Výroky, které mě inspirovaly:
Než doma pořád uklízet, to se budu radši věnovat dětem.
Čas uštřený na praní plínek budu radši věnovat dítěti.
Než vařit teplé jídlo, to pojedu radši s dětma na výlet a pak si můžem dát něco z pytlíku.
Pro mě je větší hodnota věnovat se dítěti, než mít vypiglovaný byt.
atd.
Takhle by měl člověk dojem, že správná matka nic moc neuklízí, nevaří, a nepřetrhne se a čas takto ušetřený věnuje rozvíjení dítěte A děti matek uklízejících a jinak se doma pracovně zapojujících citově strádají a ve vývoji zaostávají
Fakt to tak máte? Já se teda bez mučení přiznám, že se cítím líp při činnost hodné dospělého člověka (byť skládání plínek není příliš intelektuálně náročné). Celý den aktivně rozvíjet dítě, to bych zblbla za několik dní. (Kromě toho nemám dojem, že by aktivně rozvíjené děti byly dál, než ty rozvíjené mimochodem, ale to je na jinou diskusi.) Ano, a taky se přiznám, že jsem často líná a nechce se mi dělat NIC. Tak dělám minimum, jak málo jen můžu a ušetřený čas nevěnuju nikam a nikomu.
Tak co, ženy, kdo se přizná, že je taky někdy na domácí práce líný, ale ušetřený čas nevěnuje nikam? Se hlásím první