Uhodil mě bratr - jak dál?

Omlouvám se za "divný" název tématu.. Minulý týden jsme byli na rodinné dovolené - moje máma, sestra s manželem a dítětem, bratr a já s rodinou. Bratr je poslední dobou "problémový", je mu 24, odešel z VŠ a už rok je doma u rodičů, kde má plné zázemí i finanční podporu. jeho denní program je hraní her na počítači a venčení jeho psa. V domácnosti nic nedělá, práci si nehledá - dokonce se nepřihlásil, takže měl 15 000 dluh na pojištění (nakonec ho zaplatili rodiče).
Na dovolené byl protivný, věčně nám kvůli něčemu nadával. Ke konci se urazil a nemluvil s námi (všemi ostatními) a poslední večer to došlo tak daleko, že když jsem večer uklízela v kuchyni, vyběhl na mě z ložnice a vší silou mě praštil do obličeje. Bez varování, ve chvíli kdy jsem mu klidným hlasem vysvětlovala, že to nádobí nemůžu nechat na ráno a že to dělám potichu.
Nevím co vše k tomu napsat, je toho hodně - nikdy jsme na sebe ruku vzájemně nevztáhli, myslím že měl absťák bez počítače, do té rány dal všechnu "křivdu" za celý týden (že jsme mu vařili, uklízeli,.. platili chatu on ne..). Částečně chápu, že byl vytočený že ho ruším při usínání, ale jeho reakce byla absolutně nepřiměřená - rozbil mi brýle, dva dny mě bolela čelist, ještě teď mi trochu "duní" v uchu když zívám,... V tu chvíli jsem nevěděla zda mám oči, zuby,.. byla to fakt rána, brácha není žádné peříčko.
Nevím ale co teď s tím dál - moje máma, která na chatě byla u toho nebyla a ráno to přešla s komentáři "brýle mu započítáme do jeho dluhu", "hlavně abys neměla následky" apod. Zkrátka to neřeší, já a manžel se ale už s bratrem nechceme stýkat, což znamená k našim nejezdit a zvát je pouze na návštěvu k nám (což se jim nechce, jezdíme většinou k nim)... Už to zvažuji týden, musím asi zavolat i tátovi a nějak mu to popsat, oběma jim říci, že k nim nepřijedeme...

Přijde vám to jako adekvátní reakce? Jak byste se k tomu postavili vy? Já už vidím jak to máma bude brát jako citové vydírání a že co s ním jako mají dělat,...