Re: Dali jsme dceři doma moc velký pocit bezpečí

možná bych tomu opravdu dala čas. Moje starší dcera byla to samé. Moc se do kolektivu nehrnula, taky ráno pofňukávala, ve třídě stála opodál, od každého si nechala všechno líbit, prostě ťunťa. Dívala se na děti při hře a stačilo jí to. Potřebovala hodně času, víc než 4 měsíce, aby se začlenila - a hlavně potřebovala svoje tempo, aby ji nikdo násilím nenutil. Je to prostě její povahový rys, je spokojená i stranou, nevyhledává velkou společnost, naopak občas jí obtěžuje.

Nech ji zatím ve školce, ať to přijme jako denní náplň a promluv s učitelkama, aby ji daly čas se adaptovat, nenutily jí do aktivit násilím, jen vyzvaly a uvidí se. A když se začne zapojovat, aby to nekomentovaly přílišným nadšením, ale naopak nechaly bez povšimnutí, žádné halasné nadšení "sláva, děti, podívejte, dneska si s námi bude hrát i Maruška", ale jen se třeba spokojeně pousmály - beze slov. Tak to aspooň fungovalo u nás.

Byla bych opatrná na to vzít ji ze školky, mohlo by jí to udělat v hlavě dost velký zmatek.