Re: Předškolka nadace Člověk v tísni

Aha, rozumím. No jak píšou holky, chce to zajít se tam podívat a uvidíš sama, jak to na tebe bude působit a jestli je to to pravé pro kluky. Z vlastní zkušenosti, pracovala jsem v Praze v neziskovce, kde jsme měli i nízkoprahové kluby, do některých chodily v naprosté většině romské děti, ale i mezi ně se mísila bílá děcka, a buď to byli kamarádi ze školy nebo z domu, nebo se prostě dali dohromady až na tom klubu. Měli jsme jasná pravidla, ale šlo o školní děti, no ale tím spíš, u tebe půjde o školkové, to by mohlo být ještě lepší. Co jsem chtěla říct je to, že hodně záleží na personálu a těch, kdo ten klub/školku/zařízení vede a kdo tam pracuje, oni si pak už ohlídají, aby ta pravidla byla dodržována. U nás se vulgarity apod. netolerovaly. Trvali jsme na tom, že tohle je bezpečné místo pro ně, a snažili jsme se jim vytvořit prostředí, kde se nemusí bát odhodit takovou tu drsňáckou tvář (nezapomenu na 18l kluka, takovýho toho, co by ses bála, potkat ho sama v noci, svaly a tak, jak spokojeně sedí u CD a poslouchá Barryho Whita , najednou se s ním dalo úplně normálně mluvit). Takže se zeptej na konkrétní věci, třeba jak zvládají problém s chováním, horší slovník apod. a uvidíš sama. Fungovat to může, pokud tam budou lidi, co mají s problémovým chováním zkušenosti, a ví, co dělat a jak to zvládnout, a pak nevidím, proč tam kluky nedat. Určitou zárukou by ti i mohlo být jméno té společnosti, přeci jen už mají něco za sebou, pracují v nelehkých oblastech.