Re: Školka - příležitost ke hraní X otravná povinnost ?

Když jsem byla malá já, byla jsem blahem bez sebe, když jsem do školky nemusela. Vzpomínám si především na nepříjemné procházky po kraji silnice ve dvoustupu, kdy nás neustále někdo popoháněl slovy "máte mezeru..." a šlapal nám na paty (bydlela jsem na vsi, chodníky byly jen v centru). Pak si pamatuji nad slova :"to maso sníš..." a vidím sebe jak bulím nad talířem s masem, kde se dme obrovská šlacha a já to prostě nedokážu sníst. Pak ještě na povinné poobědové spaní, kdy jsem jako nespavec měla překrytou hlavu, potím se a bojím se odkrýt, protože jsme nesměli mít ani otevřené oči a soudružky začaly řvát jakmile jsem jí jen doklopila, abych se neroztekla...
Moje dcerka chodí do školky, které je už úplně někde jinde. Ne, že bych neměla pár výhrad, ale přístup k dětem se změnil, díky bohu. Dcerka je společenská a má ráda všemožné školkové aktivitity. Teď o prázdninách nechodí a navzdory tomu, že má vcelku pestrý program se už do školky těší na kamarádky a na některé paní učitelky. Do MŠ nastoupila v den svých 3. narozenin a byla úplně bez problémů, jakoby tam chodila odjakživa.