Re: Báli jste se v dětství rodičů i kvůli minimálním prohřeškům?

Já tak do prvního stupně nelhala a vždy říkala všechno a pravdu - fakt jo. Pak jsem taky nelhala, ovšem neřekla nikdy nic, prostě jsem všechno zamlčela - nemluvila jsem o tom. Byla jsem naučená a vycvičená v tom, že lhát se nesmí. A došlo mi, jak jsem blbá, když jsem chtěla jako holka udělat mámě radost a než přišla z práce, tak jsem chtěla vyžehlit. Nevím, jak se to stalo, ale ta žehlička mi spadla na zem /asi jsem byla nešikovná/. Vím, že za komoušů byl nedostatek všeho, já si ale nevěděla rady a nechala jsem všechno tak, jak to bylo a čekala na mámu. Jak přišla domů, tak jsem hned šla a řekla jí, že mi spadla žehlička na zem a že jsem ji zkoušela, ale že jsem ji asi rozbila. Věděla jsem, co jsem udělala, odčinit jsem to nemohla, tak jsem se přiznala. Co následovalo, to bylo pro mě hrozný. Máma na mě začala řvát - cos to udělala, cos na to sahala, kdo se tě prosil, rozmlátila jsi to beztak schválně, přijdu z práce, že bude klid a ty tohle, kdybys raději mlčela a nic mi neříkala, nebo kdybys lhala, to není normální........ Nechápala jsem její reakci, jak mohla chtít, abych lhala, když mě učili, že lhát se nemá. Tenkrát jsem vysypala na stůl všechny peníze z kasičky s tím, že víc nemám, že to je na žehličku a že jsem to schválně neudělala. Šetřila jsem na buzolu, chtěla jsem svou vlastní a ne si půjčovat oddílovou a už jsem měla celou částku, ale buzola nebyla k sehnání. Částku jsem šetřila tím, že jsem u babičky a dědy sbírala byliny, rybíz a angrešt - ale babička s dědou věděli, co chci a tak mi ještě přilepšili - prý za pomoc na zahradě. A když jsem přijela k babičce, tak první otázka byla - už jste to sehnali? A pamatuju se, jak strašně řádila, když se dozvěděla, že mi ty peníze naši vzali za tu žehličku, protože dle ní na to neměli právo - že jsem to neudělala schválně. Tenkrát mi děda s babičkou tu buzolu sami sehnali a koupili. Pamatuju se, jak jednou na mě čekali před školou a dali mi balíček. Ale já se s tou buzolou v duchu už rozloučila, když jsem na ni neměla a místo radosti jsem měla smíšený pocity z toho, jak k tomu děda s babičkou přijdou, že mi ji koupili sami, když já si ji nezasloužila, protože jsem zbytečně rozbila žehličku.