Re: Ze školky do školy - je to fakt takový rozdíl?

Tak nám příprava zabrala rozhodně víc. Hlavně ta fáze začít se připravovat. Závidím děti, co položí aktovku a aby to měly rychle za sebou, tak hned úkoly a příprava (sama jsem taková byla). Ne však moje děti. Co můžu odložit, odložím, i když si moc nepomůžu. Byly schopné se hroutit a kvílet jen kvůli tomu, že si k tomu musí sednout. Nejsou dost odpočinuté, hlad, žízeň, ještě si to doma neužily, apod. Samotná úloha podle toho, co to bylo. Psaní děs. Matika dobrý. Čtení šílený. Ani jedna, netuším proč, nechtěly doma číst. Přitom ze starší je teď veliká čtenářka, paní učitelka ji chválí, kudy chodí. ALe v první třídě jsem jí každé slovo nahlas přečtené musela platit málem zlatem. Skládat písmenka. Řev. Obě hrabou jako kocour. Mladší ještě vynechává písmena. Nevidí je tam. Prostě napíše úplně jiné slovo a vidí ho správně. Zpětně si myslím, že je obě hodně štvalo, že jsou ve třídě mezi nejhoršími. Do první třídy nic neuměly, ani číst ani počítat. A skoro všichni ostatní (dle jejich slov) ano. Takže očekávaly neúspěch (z jejich pohledu, naučily se vše v tempu, v jakém se to požadovalo), který tam denně zažívaly. Fakt nechápu, kde se vzala doporučení, že děti se nemají na první tříku připravovat, aby se nenudily. Houby. Všichni pomalu uměli číst a psát (viděla jsem to na první ukázkové hodině) a děti bez přípravy byly mimo a za "hloupé".