Re: porovnání znalostí dětí na prvním stupni

Učo, naprosto s Tebou souhlasim. Naše úča to má/měla promyšlené dobře, srovnané, plná ideálů, nezkažená zatím našim školským prostředím a kdyby dokázala odolat tlaku rodičů a dělala vše jen podle sebe, tak by to bylo jiné. Jenže u nás ve třídě se sešly takový dárečkové (tedy hlavně ty rodiče), kteří si myslí, že do toho můžou učitelce tlachat a tlachat a uzpůsobit si ji k obrazu svému. Mám pocit, že se tam u nás nakumulovali exoti (pardon...alternativně ladění rodiče) z širokého dalekého okolí a hřeší na to, že jednak škola je velmi vstřícná a přístupná k různým názorům a navíc si vybrali pro své děti třídu s takovou učitelkou, u které předpokládali nejmenší odpor z těch, které byly na výběr...a nemýlili se. Tedy ve vedlejší třídě je to dle slov známé ještě o řád horší, co si rodiče dovolí a jak úču ovdlivňujím naopak v další vedlejší třídě by si rodiče neodvážili ani ceknout a tam to tedy lítá co se úkolů, známek a celkového drilu týče od dost jinak. Být tihle rodiče ve vedlejší škole přes ulici, to by bylo jiné kafe...tam to je zase opačný extrém, kde nemá žák ani rodič šanci ani pípnout. To je zase taky přespříliš, to ano. Nevím, co je lepší, třeba nakonec ty děti pracující ve třídách pod tlakem a drilem na tom budou hůř něž ty, co se "válejí po koberci", spíš mě přijde, že prostě ty hloupější dětičky brzdí ty obyčejné, normální a to ani ne tak v rozsahu znalostí (ty by si mohly treba doplnit a rozsířit sami doma, ale v tom přístupu k učení, v uvědomnění si, že známky a pochvaly nejsou zadarmo, že je potřeba k tomu vynaložit nějaké úsilí, trochu píle atd.) Tyhle ušlechtilé teze naše úča hlásá taky a i se o to snaží (nemám absolutně proti ni nic, je fajn a dítě ji zboznuje), ale díky intervenci těch nasich rodičů její cíle a myšlenky pak vyznívají naprázdno...Na začátku roku např. hlásala, že přitvrdí a skutečně to tak pár týdnů i vypadalo (ne žádný teror,ale prostě tak nějak normálně, už to nebylo samé ťuťuťu a jedničky s milión * vpodstatě za nic, ale normální známkování) pak byl jednou domácí úkol, že jsem si říkala, sakriš, ta se pochlapila, takový nářez...no a bylo mi jasné, že se na ní určitě pak sesypou rodiče a pořádný úkol už zase hned tak děti neuvidí. A opravdu od té doby jsou zase úkoly tak na 5 minut nebo dost často vůbec žádné...opět jedničky za minimální námahu a snahu... To, že za ní někteří rodičové pořád lezou, otravují před vyučováním i po vyučování(zlaté školy, kde mají rodiče vsup zakázán...u nás můžou kdykoliv kamkoliv a pěkně toho zneužívají), bombardují ji e-maily a řeší každou kravinu vím a lituji ji. Já bych učit nemohla, protože bych takové rodiče poslala hodně rychle kamsi, coz v dnesní dobe není vůbec realizovatelné.