Re: běžkování a vaše vzpomínky

....popsala jsi to přesně.
Nás naučila běžkovat až někdy v páté třídě moje příbuzná- mírně sadistická učitelka tělocviku(to mluví za vše) v turistickém oddíle. My jezdili třeba Jizerské tisícovky, startuje se ráno ještě za tmy a končí se taky za tmy a sbíráš vrcholy, co měří nad tisíc metrů.
Jednou jsem měla tak omrzlý nohy, že mi rozmrzly asi až za týden, mamka už chtěla jít i k doktorovi . Jedna členka oddílu usnula po příjezdu z téhle akce v cíli u stolu v sedě nad polívkou

To byly super zážitky, ale mě to zocelilo, já miluju i hnusný počasí na běžkách, vánice, zima, sjedu jakýkoliv kopec, přejedu Krkonoše . A hlavně mám nový zateplený boty, takže už nikdy omrzliny