Re: běžkování a vaše vzpomínky

jako dítě,rodiče rozvedený,jsem musela povinně na běžky s otcem,když mě měl mít.Pamatuji si na ten děsběs,jak se mi nechtělo dodnes.Zima jak svina,ale já ho musela čekat v so ráno na nádraží a jeli jsme do Jeseníků.Kolikrát mi mrzla tvář,jak svištěl mrazivý vítr a my na běžkách stoupali na šerák,brrr.Spostu let to tak bylo,v létě jsem s ním zase musela na turist.kvadranty,několik km,každý den kolem 25 km,spalo se v tělocvičnáh na zemi ve spacáku.

Nicméně až tak jsem na běžky nezanevřela,kluky jsme na ně brali odmala - beskydy,vysočina no a o jarních orázdninách jsme svahy brázdili zas na sjezdkách.

Jsem si tak říkala,že dosud mě furt někdo musí otravovat s orama - v dětství otec,později můj nastávající a nyní manžel,ktrému se lyžování líbí; mě se poslední dobou nejvíc však líbí na sedačce v teplíčku