Re: Deprese a odchod ze zaměstnání

Libiku,
přivydělávala jsem si úklidem při škole a stresující to bylo nárazově, spíš tedy jsem to vnímala jako spíš ponižující, než stresující. Ale já na tuhle práci nemám "buňky", tak to asi bylo i oprávněné.
Uklízela jsem třeba na poliklinice, pak tam zavedli pohotovost, tak jsem tam chodila i o víkendu uklidit ty 2 ordinace a vstupní halu, bylo to na chvilku, ale nemohla jsem nikam odjet. Jednou si mě tam odchytla právě sloužící paní doktorka a zeptala se mi, čí je to rajón jako normálně v týdnu, ne o víkendu. Přiznala jsem, že můj (dneska už bych tušila problém a řekla bych, že nevím). Seřvala mě na 2 doby, jaký je tam bordel, že omyvatelné části stěn nikdo neomýval, jak je rok dlouhý a vyjmenovala spoustu nedostatků. Dneska a se současnými nároky na zdr. zařízení to asi bylo i oprávněné. Skončila jsem prakticky okamžitě, že se na to můžu vykašlat. Ale tehdy jsem to skousla v pohodě, netrápila jsem se tím. Ale pamatuju si to a někde se to možná uložilo