Re: Dárkyně a dárci krve, jak se cítíte po odběru?

Manžel dával dlouhá léta krev dokud to zaměstanavateli nevadilo. Se změnou zaměstanavatele bohužel skončil i s dárcovstvím, protože v novém zaměstnání mu to šéf nehodlal tolerovat, byť na ten den volna je nárok ze zákona. Vzhledem k tomu, že byl zvyklý dávat krev v místě 70 km vzdáleném od nového pracoviště, tak riskovat jízdu autem po odběru do práce nehodlal a brát si na to dovolenou, kterou by mu možná taky ne pokaždé šéf schválil, nechtěl. Po odběrech se většinou cítil lépe než kdy jindy, vždycky se těšil, jak mu zase "pustí žilou", že pak mu zase bude fajn. Jen jednou se mu udělalo už tam slabo a pak se ten den cítil unavený.
Nicméně já mám špatný krevní obraz (nedostatek červených krvinek i železa) díky mega-menstruaci a několik let jsem to neřešila, nevěděla a cítila jsem trvale strašnou únavu, neschopnost se k něčemu přinutit, po příchodu z práce jsem často odpadla a spala, po menstruaci jsem po tom nejšílenějším dni byla další den úplně nepoužitelná, dost mimo, slabá, strašná bolest hlavy, motání hlavy, zadýchávání, únava. Přičítala jsem to věku, příbraným kg po porodu atd., až po x letech jsem začala tušit, že díky těm síleným jatkám každý měsíc nejspíš můj krevní obraz nebude žádná velká hitparáda a že to všechno asi souvisí s tím. Teď už to cca rok léčím braním železa a můj krevní obraz je o poznání lepší, i když do přechodu asi ho v normě nebudu mít nikdy, každopádně díky zlepšení krevního obrazu se cítím podstatně lépe.