Diskuze : Záliby : Výměna manželek

a tak to já se těším, až ho bude bavit poslouchat čtené pohádky. Zatím jsme u leporel a říkanek obrázků, pohádka ho zatím nezajímá. To je pro děti přínos, tak nad tím bych se nepozastavila. Taky mi rodiče četli a vzpomínám na to. Ale k jeho usnutí si s ním prostě lehnu a on taky tedy leží. Začíná mluvit, tak si chvíli "povídáme", potom řeknu, že tedy už se jde spát a tak nějak "pospávám", ležím s ním, ale někdy mu to usnutí prostě trvá klidně 30 minut. Někdy vytuhne třeba za 15 minut, což je krásné. A mně to přijde zbytečné, ale řešení sama neznám, když ho nechci nechat plakat, nechat samotného. Kamarádka má dítě, jak to popisujete někteří, položím a za chvíli usne samo. To mi přijde parádní. Dítě to tak má od narození, nemusela ji to nijak učit.

Jinak, některé ty situace z ukrajinské rodiny bych našla klidně před rokem u nás. Taky, nechtěla jsem "toho miláčka mého" nechat brečet, tak jsem mu ustupovala tehdy skoro ve všem, jako ročnímu. Nosila ho na rukách ještě tehdy dost. Do roka mi přišel jako miminko, možná i tím, že dlouho lezl, nechodil. Pak, jak se naučil chodit, tak už tvrdší výchova a meze. Tak nějak jsme k tomu oba dozráli, ale kdybych nedozrála, vypadalo by to u nás podobně, jako v té Výměně.

Dřív jsem VM sledovala, teď už dlouho ne. Právě proto, že to začal být jen samý primitiv, exot a buran. Nemám na to žaludek. Úplné pohlazení bylo, když se občas sešly dvě normální rodiny, kdy lidi mezi sebou komunikovali slušně, žádné excesy. Ale to asi diváka netáhne. Nova, no.

Margotko, Já 14.rok a zrovna včera me to nastvalo, protoze jsem se chtěla dívat na Poslední pokušení Krista. Nakonec jsem větší část stihla a byl to zážitek.

MrakovaK,
dej mu čas, proč by ne. Náš mlaďas začal usínat sám ve dvou a půl, kdy sám usoudil, že si večer v posteli pohraje s vláčky a maminku k tomu nechce. Do čtvrt hoďky byl tuhej a my jsme jen sebrali z polštáře vozidla.
Žádný lámání a vyřvávání jsme nepraktikovali. U žádné z oblastí výchovy.

Můj muž jedináček vyrostl stylem "jedno dítě = žádný dítě."
V pubertě už se s ním nezabývali vůbec, máma nevěděla, co dělá. Na víkendy jel k babičce. Odtamtud podnikali s partou výpravy po pařbách a akcích. Když měl ve studentském průkazu prosbu od třídního, ať máma přijde do školy, tak odpověděla, že nepřijde. Atd.
Od 17 měl pravidelné brigády i o sobotách a nedělích. Ráno v 6 na pracovišti.( teď už by na 6 nevstal).
Jediné možná co by na něj platilo je více ta sebestřednost a snaha si prosadit svoje.