Myslím, že i zde můžeme konverzaci ukončit. Zavést nové vlákno o smyslu pro humor či zoologii se mi nechce. Co jsem chtěla, to se mi vyjádřit podařilo a cílem nebylo přesvědčit odkládací matky o tom, že se mají starat o děti ony a ne instituce, protože to stejně nejde.
Názor jsem vyjádřila jen proto, že jsem se za 10 let opravdu setkala se spoustou dětí, které byly víc v jeslích, školkách, nemocnicích...jejich mámy za to třeba ani nemohly, ale děti to poznamenalo opravdu hodně...
Ano, možná si to nikdy neuvědomí ani ony, ani ti rodiče, protože to tak v dané rodině chodí, ale můžete mi věřit, že nad zmrzačenými dušičkami srdce usedá...takže asi tolik k tématu