Přidat odpověď

Tak my takhle žili s bráchou (jsme od sebe 3 roky) a pohoda, jazz...docházelo ke kolizím tipu-já chci spát, ty mne rušíš tim, že si chceš číst, tak to brácha řešil tim, že si četl s baterkou pod peřinou ale to bylo holt takovýto NASCHVÁL ode mne, tehdá praštěný puberťačky Všeobecně vzato, když se mi pak odstěhoval ke svý nynější manželce, tak se mi po něm fakt ještě stýskalo Já zastávám názor, že je to naopak dobře, když jsou děti spolu v pokoji horší je to, v tom 2 a 1...kam s dospěláky, že? Tak holt obývat obývák, no... My zatím máme jen jednoho sviště, zatím je malý, tak je s námi, jinak máme 60 m a také 2 a 1, až mu bude cca 5 let, odstěhujeme se do obýváku, nebo vyhrajem konečně v sazce a postěhujeme se do většího , takže z mýho pohledu už by bylo fuk, kdyby nás bylo víc holt by ten pokoj neměl jen jeden ale dva