jo, ale musí se to udělat na papír a hned, to rozdělení. A ne říkat "potom", "jednou" a "dáš jim asi dvěstě nebo možná čtyřista tisíc". Z toho jsou největší tahanice.
Takže udělat odhad baráku (před oknama!!!), ten stojí tak 5tis, to dáte. Z toho se vypočítá nějaká částka (nevím jestli je nutná zrovna přesně polovina, když vy tam budete bydlet s rodiči a bratr někde v klídku sám - to by měl uznat). Z té cifry co vyjde se vyčíslí jak to zaplatíte - prací na tom a tom, koupením toho a toho, v hotovosti tehdy a tehdy. Podepsat darovací smlouvu z rodičů na vás a šup na katastr.
A tchýni řekni, že jestli jí to nevadí, že budeš uklízet tak jak jsi zvyklá, dej jí jeden dva úkoly který ti nebudou rvát žíly. Po každé akci se pochval
klidně i před návštěvama a sousedkama
jak se ti povedlo tu vymalovat, tu vyměnit ono a tu spravit tamto. A místo užírání se si kup čtverečkovanej papír a tužku a začni kreslit kde a co přistavíte/přestavíte, ať přijdeš na jiný myšlenky. Jinak tě samozřejmě neodsuzuju, jen je potřeba postavit se k tomu čelem a řešit, i když ti připadá že na to nemáš náturu.
Btw. - ségra takhle krásně vráží prašule do úplně cizího baráku - majitelkou je maminka jejího přítele, ovšem teda nebydlí tam, a přítel se nemá k tomu aby si ji vzal..... - co jí na to mám říct? Je VŠ, snad by mohla mít trochu soudnosti .... ale ne, ona je mladá a chce všechno hned, a kdo se jí snaží radit už má hned dojem že jí to snad nepřejem nebo co. No hlavně jí nepřeju aby to dopadlo blbě, i když k tomu vše směřuje......