Přidat odpověď

Jsem ráda, že mě v podstatě podporujete, je to proti mému rozumu.
Je zvláštní, jak mám rozdílné děti 2+1 a trochu je mi líto, že kopírujou se 2 otce. Ex byl "jako urvaný ze řetězu", můj nynější vládce je tichá uzavřená povaha, ani nevím, jak mě mohl sbalit:)

Malá zkoušela soukromou, byla v koutě, tak jsem ji nechala, teď se jako těšila, ale "zabodovala" stejně. Přitom se mi zdá, že na dětských hřištích a v kolektivu známých dětí už to jakž takž dává. Nikdy netoužila po kamarádech, nikdy nebyla lítostná, že nějaké nemá, zdá se mi, že si fakt vystačí.
Moje matka hlídačka je školková učitelka ve výslužbě, takže básničky, koláže, sebeobsluha a podobné dovednosti, to nevázne.
Jediné, co mě trošku viklá, je fakt, že je jiná tím, že jsme staří (44+53 let) a že ten "deficit ještě zvětšujeme tou izolací.

Sama jsem průbojná až dost, ale školka mě také nebrala, ani jako dítě paní učitelky.

Ještě jednou děkuji za příběhy a rady.