Přidat odpověď

Jinak do kolektivu chodíme od roka a půl, na plavání, na cvičení a od září i na výtvarku. Do školky jsem ho chtěla dát od tří let (bude mu 13.7.). Jo a mluvit na něj, to mluvím pořád, ukazuju mu věci venku, leporela od malinka nechtěl, vztekal se jen jsem ho vzala do ruky a je to tak měsíc, co je vzal na milost . Jinak rozumí příkazům - jdeme se vyčistit zuby, peláší do koupelny, bravurně vybírá kartáčky z kelímku a rozlišuje, který je můj a který manžela, když něco vyleje a řeknu mu, aby přinesl hadr, tak peláší pro něj do komory, takže si myslím, že poruchu sluchu fakt nemáme. No a dneska jsem se naštvala a řekla, že když něco chce, musí říct jo . Chtěl pustit pohádku, tak jsem mu řekla, že mu nerozumím a zeptala se ho. Chceš pohádku? Mlčel a ukázal na TV, takže znovu jsem zopákla Nerozumím, chceš pohádku a z něj poprvé vypadlo JO. No a odpo jsem se ho zeptala chceš jablíčko a odpověděl JO . Tak mám pocit, že nemá potřebu mluvit, páč maminku mu rozumí, tak co by se vzrušoval . Takže vyhledám jinou školku, je sice dál, ale za ten klid v duši mi to stojí.