Přidat odpověď

A tak se stalo, že jsem za vesnickou rasistku. Proboha.

Nechala jsem našeho roztomilého černouška ve třídě hrát roli Baltazara. Vlastně ani nešlo o roli, jen o písničku My tři králové, kde se tři děti překvlékly do kostýmu a s touhle písničkou jsme obešli další třídy.

Nějak je mi špatně z toho, co následovalo potom.

Přitom on sám si tu roli moc přál, tři dny předem prosil a pořád za mnou chodil, jestli už si může připravovat korunku, na roli černého přišel vlastně sám, když mezi těmi dvěma spolužáky začal vystrkovat bradu, prostě na to automaticky slyšel.

Dodávám, že nechápu, proč v černouškovi vzbuzovat pocit, že černoch není, když je. Ve třídě s tím děti vůbec nemají problém, znají ho odmala, nikdo na to nijak neupozorňuje, prostě mně to až do téhle chvíle nepřišlo.

Měla jsem mu to zakázat hrát s tím, že to hrát nebude, protože je černoch a já bych mohla být nařčená z rasismu? Nebyl by spíš tohle rasismus?