Přidat odpověď

Dobrý večer všem:)
Ráda bych znala názor či osobní zkušenosti někoho, kdo odmítl dohled a domácí návštěvy sociální pracovnice (u mně prý nyní jen toho důvodu, že tam má 3 letý syn avedený spis a že jsem samoživitelka). Dnes jsem byla u své lékařky, která mě zná asi 25 let, a tak mě nějak nevědomě povzbudila...Prostě mi dnes večer došly nervy na celou situaci včetně občasných kontrol sociální pracovnice. Řeklo by se - formalita, celé tři roky syna jsem to nějak vydržela, ale nějak se ve mně dnes večer vše šprajclo a já mám 1000 chutí zítra soc. prac. zavolat, že s těma návtěvama nesouhlasím, syn je naprosto v pořádku, od 1,5 roku mluví v souvětích a reaguje skvěle ostošest atd., jen prostě jsme "chudí" a žijeme v 1plus k.k. a druhý pokoj pronajímám. Ale soc.prac. je milá a to nevidí jako problém. Ale já jsem celý život byla tak nějak deptaná svou matkou (určitě se tu o tom časem zmíním, už mě ty tři roky na MD s min. soc. kontakty nějak deptají .-)) a byla taková ta pokorná chápavá empatická, a dnes do mě vjel nějakej čert či co...Jen si samozřejmě nechci nějak moc ublížit...Nevíte, co by poté následovalo? Nějaké soudní jednání či co? Nahlásil mě obvoďák asi ve 3 měsících věku syna, prý jako samoživitelku. Možná k tomu přispěla jedna moje neuvážená věta, ale tu jsem od té doby už tisíckrát dementovala...Jakou mám šanci, aby byl spis syna uložen "k ledu", nevíte někdo? Díky předem