Přidat odpověď

Moje známá jezdí do práce také na 6 h. Dcera vstává v 5 h, trošku i posnídá, máma ji zaveze o vesnici dál, předá kamarádce mezi půl a třičtvrtě na 6 a jede autem do práce. Kamarádka má již děti odrostlé, nejsou už doma. Dítě si u nich dá čaj nebo něco k snědku, v půl 7 jedou do města do školky a kamarádka na půl 8 do práce. Kolem 3 h vyzvedává dceru matka. Dalo by se říct, že nějak zvládají. Je to bez úplaty, prostě z dobré vůle kamarádky, která to pro ně dělá opravdu dobrovolně a ráda. Druhá stránka je, že dítě (5 let) je unavené natolik, že v 7 h je v posteli a spí, v zimě i v létě. Přes zimu je hodně nemocná, to ji hlídá babička, ke které ji rodiče zavezou (35 km) na celou dobu nemoci. Přestože babičku miluje, rodiče ji chybí. Když se vrátí domů, nejraději by byla s nimi, ale opět nastává kolotoč se vstáváním a školkou, což se odrazí na psychice a vzápětí přijde další nemoc. Podotýkám, že všichni zapojení do tohoto kolotoče mají dítě rádi a ona je ráda s nima, nemá problém jít ráno ke kamarádce, někdy je u ní i třeba v sobotu jen proto, že si spolu domluví program. Přesto je to z mého pohledu hrozné, já osobně bych toto nedokázala, sama vstávám v 6 h, v práci jsem v 6:30 a vyřízená jsem taky.