Přidat odpověď

Právě jsem se s dcerami vrátila ze školkové rozlučky, konané na zahradě MŠ.
Matky napekly a všichni jsme si užívali na dekách a lavičkách, zatím co děti dováděly opodál. Učitelkám už padla, takže za své dítě každý zodpovídal sám. Podobných setkání se většínou neúčastním, protože mi akce kolidují z pracovní dobou. Možná i proto jsem nestačila chvílemi valit oči.

Některé matky předškoláků se loučily a povídaly, jak je ten věk hrozný. Moc jsem jejich stesky nechápala, mám opačné zkušenosti.
Začala jsem chápat po chvíli.
Jeden předškolák přišel k matce značně rozčilený, že prý má jít sprdnout nějaké děti , protože mu něco berou. Měl hysterák a když matka odmítla, fláknul jí klackem rovnou přes hlavu. Matka byla úplně klidná a bylo evidentní, že je na takové ataky zvyklá.

Druhý chlapec přistoupil ke své matce se slovy:,, Naval mi ty prachy, co jsi mi ukradla, jinak uvidíš". Matka mu s úsměvěm řekla, že se má uklidnit, nebo půjdou domů. Kluk s očima nahoře řval - Já tě zabiju!!!!

Nějaká holčička šla na záchod se dlouho nevracela. Matka ji nakonec našla o dva bloky dál. Předškolačka jí řekla, že si má trhnout nohou a do nohy ji v naší přítomnosti asi 10x kopla. Byla jsem jako ve snu. Kurník, co se to děje? Čím agresivnější a sprostší dítě, tím vyrovnanější matka.

Nebudu vás unavovat dalšími epizodami z naší rozlučky. Je naše školka speciální ústav pro krocení divé zvěře? Nebo jsem jen viděla běžný vzorek předškolní populace?