Přidat odpověď

znám to dobře, i když mladší nechodil do školky, protože byl prostě malej. Ale v podstatě jsme to řešili 2 školní roky - první to celkem šlo, spíš školka mladšímu nabourávala řežim, ale jinak dobrý.

Ovšem ten druhý rok to bylo vypečený, obvykle se snažil proniknout do třídy za použití všech dostupných prostředků (plížením apod). Pomohlo slíbit něco zajímavého cestou ze školky (syn se nalákal a dcera si pospíšila s oblíkáním). Vůbec pomohlo muka neprotahovat - tj zkrátit pobyt v šatně, například vodit dítě do školky už v oblečení do třídy a nechat ho jen přezout.
Taky jsem s mladším dopoledne dělala věci, na které byl do té doby "malý", třeba mi pomáhal vařit a tak.
Ale je těžké to vybalancovat, není možné příliš vychvalovat klady školky (aby se nezbláznil malej), ani klady pobytu doma s matkou (aby dcera neměla dojem, že jí uklidím do školky a doma si se synem užívám)