Přidat odpověď

Už jsem to tu psala, mně dělá něco podobného předškolák. Chodí tam tak trochu třetím rokem, nikdy jsme ho nelámali přes koleno. Obě učitelky velmi dobře znám, spolupracujeme a nic moc výsledky. Chodil maximálně tři dopoledne v týdnu, aby přišel do kontaktu s dětmi, často nemocný. Je tam prostě nešťastný, něco se mu líbí, ale doma se mu vždy líbí víc. Vloni jsme řešili kromě hromady školkových nemocí také pomočování, pokakávání, teploty, hrál si skoro vždy sám. O prázdninách úplně rozkvetl a vyspěl, na zahradě nám celé prázdniny lítalo sedm dětí, byl šťastný. Myslela jsem, že už to bude ok a zase totéž. Letos tam nastoupil do stejné třídy i jeho mladší bratr, ten je zatím bez jakéhokoli problému (povahově jsou hodně odlišní), starší se ho prý drží zuby nehty, nechali ho i sedět s ním při obědě u malého stolečku. Pátý den už měl teploty, jasně psychosomatický problém. Nevím co dělat, jestli ho nechat doma (jsem doma s třetím dítkem) a on pomalu vyspěje a příští rok ve škole to zvládne, nebo ho pořád otrkávat, postrkávat, chválit. Hákem ho brát nebudu. Jinak je jeho vývoj zcela ok, velmi šikovný na matematické myšlení. Co když se to za rok nezlepší, dají mu odklad?