Přidat odpověď

S podobnou věcí se potýkáme také; náš synek je hodně výrazný typ; na jedné straně má velké srdce a umí být velmi kamarádský, na druhou stranu je to kulišák, který se velmi ochotně namane u různých vykutáleností, prostě typ "Páni kluci". Letos bohužel ve školce narazil na duo učitelek, které pro něj nemají pochopení (předtím léta učily předškoláky a jsou otrávené, že jim ředitelka letos přidělila prvňáčky, se kterými je víc práce), takže denně poslouchám nějaké stížnosti ... že si nechtěl obléct pyžámko, že se na zahradě schovával za keříkem, že neumí poslechnout na slovo a kdesi cosi. Ať se kluk snaží jak chce (a on se fakt docela snaží), vždycky je to špatně. Mluvila jsem o tom s učitelkami, které měla moje starší dcerka, a ty mi při vylíčení synových "poklesků" ujistily, že jde u prvňáčka o normální chování; že hladké zapojení do běhu školky chce čas (dvě z učitelek mi ochotně vylíčily, co ve školce vyváděly ony samy v dětských letech, nebo jejich vlastní děti). Takže bych řekla, že to chce čas a trpělivé vysvětlování ...pro mrňouse je to premiéra a učitelka, která má prvňáčky, by měla mít trochu porozumění i povzbudivých slov. Jestli nemá, tak bych si její stížnosti moc nebrala a hlavně netrpěla pocitem viny za dítě.