Přidat odpověď

Měli byste společně s učitelkou hledat důvod, proč se dítě tak chová.
Je to jen ve školce nebo i jindy, když je mezi dětmi? Stěžuje si syn na něco? Co si o tom učitelka myslí?
Ona k tomu nemůže přistupovat stylem "Mně se to nelíbí, tak s tím něco dělejte, nebo bububu." Na druhou stranu asi (pokud se nepletu) má možnost dítě "vyhodit", jestli ještě platí, že tři měsíce je adaptační doba (možná se to změnilo od doby, kdy chodilo naposled do školky moje dítě).
Čili bych učitelce dala najevo, že ji beru vážně, a zároveň bych ji maximálně zaangažovala do řešení situace ("Co si o tom myslíte, paní učitelko, co podle vás spouští agresivní chování, co naopak syna zklidňuje, v jakých situacích se chová dobře, jaký postup byste navrhovala atd..").
Nenechte se se vehnat do defenzivy, ale zároveň ten pocit nesmí mít ani učitelka. Důležité je oboustranné vědomí spolupráce.
Nejspíš se to při rozumném a trpělivém přístupu po čase samo srovná. Ale nechala bych si malou rezervu, protože chlapečnovi ještě nejsou tři a nejde úplně vyloučit, že je fakt na školku ještě malý a potřebuje počkat.