Přidat odpověď

... třeba i na německém serveru typu Rodina, kde je poradna dětského lékaře, tak ten normálně na dotazy odpovídá v tom smyslu, že po 2, max. 3 dnech na ATB není již dítě infekční a tudíž, pokud se cítí dobře, může i do kolektivu. Ne že by muselo, ale může. Vždyť je to logické. To dobírání ATB je kvůli tomu, aby se nemoc nevrátila, resp. kvůli případným resistencím mikrobů vůčí ATB. Přijde mi jako české specifikum, že hodně lidí nechává dítě doma po celou dobu dobírání ATB.

Já tedy mám děti asi dost odolné, jsou nemocné fakt velmi zřídkakdy.
Nevím do jaké míry je to dané geneticky, ale pozoruji také některé jevy, o kterých si myslím, že na to také mohou mít vliv. Např. některé maminky děti zbytečně nabalují - začátkem října už punčocháče, čepice apod., někdy mi to přijde jako úplná mánie. Ty děti pak nejsou vůbec otužilé, vždycky si říkám "a co budou dělat až bude opravdu zima???"

Punčocháče nebo dlouhé podvlíkačky se u nás nosí u nás až při opravdu mrazivém počasí, tlusté čepice taky.

Taky řada lidí řeší imunitu, kupují různí drahé preparáty - ale zapomínají na jeden z nejúčeinnějších, totiž vitamín C! Samozřejmě je v zelenině a ovoci, ale vzhledem k přepravě a skladování může jeho obsah být zejméma v zimě nižší, takže mi nepřijde od věci brát v kritických obdobích třeba Celaskon, nebo pro děti takový ten hroznový cukr s vit. C /ten z lékárny, jmenuje se "INtact"). Nám se osvědil.

A také jedna věc - mytí rukou! Kolikrát vidím že si některé děti ruce nemyjou buď vůbec, nebo jen tak vodou, "aby se neřeklo". Naše učíme odmalička, že a proč když se přijde domů, a také po záchodě a před jídlem mejou ruce opravdu důkladně mýdlem a pokud možno teplou vodou. Zejména když se přijde zvenku, kde se šahá na tyče v MHD, nákupní vozík, věci ve školce.

Další věcí jsou přetopené byty, kde se málo větrá. Pak se bacily vesele množí...

Jaou to všechno jednoduché věci, ale leckdy se na ně zapomíná, alespoň mám ten dojem.