Přidat odpověď

V téměř stejné situaci jsem byla před rokem. Dcera tedy nemarodila, ale zhruba od listopadu přestala chtít do školky chodit. Do školky, kdo které se tááák těšila!!!! Taky mi nic kloudného neřekla. Byla smutná, i slzy byly, ale nevyměkla jsem. Myslím, že pak by to mohlo být už jen horší a horší. Udělala jsem vstřícný krok, že jsem ji stáhla ze spaní a chodila po obědě. Dodnes je pro mě nepochopitelný, jak a proč mohl nastat takový obrat. Do té doby byla veselé vstřícné dítě. Od tohoto období je tichá, rezervovaná... Ona je od přírody velmi klidné povahy, poslouchá (myslím, že bez mých zásluh) prakticky bez odmlouvání, až mě to někdy štve. Snažím se jí dodávat sebedůvěry, chválím ji... Postupem času se to zlepšilo a do slzy už nebyly, ale že by se do školky těšila, to se tedy netěší. Ani letos