Přidat odpověď

Stěhovali jsem se oba do pro nás cizího města nebo spíš městečka na druhý konec republiky od našich původních rodin. Manžel sehnal místo a později začal jako OSVČ, já byla postupně na třech mateřských za sebou. Nějak jsem nezapadla, ikdyž jsem se nestranila, ale jsem celkem uzavřený člověk a známých mám opravdu jen pár, přestože tu jsme fakt už hodně dlouho. Je to tu typický maloměsto - všichni jsou navzájem nějak provázaný, všichni se navzájem znají, pokaždý se stáčela řeč na nějaký konkrétní osoby, který jsem neznala, probíralo se kdo, kde a s kým a já se raději stáhla. V tom je asi ve mě ten problém - neumím si udělat známý. Mimo to ale ani vlastně nebyla možnost někam moc chodit do společnosti, když jsme tu nikoho neměli, kdo by vypomohl s dětmi....