Přidat odpověď

zda někomu sedím za zadkem a diktuju mu co píše a nebo koukám na to co píše a mezi tím, když mám k něčemu přístup a můžu se podívat. Nedělám to za jejich zády, tajně. Oni ví, že prostě ten přístup mám. Je to tak nastaveno pro jejich bezpečí.
Respektuju je. Respektuju jejich názory, že mají nárok na svůj názor, byť pro mě nelichotivý, že mi ho můžou říct, že se mnou nemusí ve všem souhlasit, ale chci, aby to řekli mně a ne aby to vyvěsili na zeď nevybíravým způsobem.
Neprojíždím jim mobily pokaždé, když je upustí. Mám ale přístup k jejich mobilu naprosto volně, stejně jako k manželovu o oni k mému. A i přesto se ptáme... zda si můžu mobil půjčit, když např. nemám kredit, nebo chci něco vyfotit (mám starou šunku bez foťáku)
Původně jsem reagovala na údiv některých, že zakladatelka si "dovolila" přečíst, status její dcery, kde ji dosti nevybíravě pomlouvala. Stydět by se měla dcera, že je tak drzá. I kdyby její matka vypadala hrozně nebo ji někdy štvala je prostě podle mého vrchol drzosti řešit to s druhýma. Asi jsem divná. Všichni respektují soukromí svých dětí, ale nevyžadují respekt od nich. U nás je to oboustranné. Není to stylem, který mi tady podsouváte- vy nesmíte nic a já všechno. Možná jsem to prve blbě napsala...