Uklízela jsem knihovnu a po letech mi padly do ruky útlé knížky Roberta Fulghuma. a v jedné z nich jsem našla toto:
"..... Dnes jsem dospělý. Už nějaký ten pátek. A představuju
si, že promlouvám před maturitní třídou. Tak nejdřív bych se jich
zeptal: Kolik z vás chce být dospělými, nezávislými občany? S
různou dávkou nadšení by zvedli ruku všichni. A pak bych jim
předložil tenhle seznam toho, co dospělí dělají: - čistí sítko na
dně dřezu - prošťouchávají záchod - umývají pokakaná a počůraná
miminka - utírají usmrkané nosy - stírají podlahu, když dítě
vyblinká kašovitý špenát - čistí trouby, lapače tuku a grilovací
hrnce - vynášejí odpadky po kočce a zametají psí hovínka -
odčerpávají septik - pohřbívají zvířata, když je na ulici někdo
přejede.
Řekl bych maturantům, že budou dospělí, až budou takových věcí
schopni. Někteří studenti se o tom možná nebudou chtít dál bavit.
Ale měli by znát pravdu.
A může to být ještě horší, než seznam naznačuje......"
celá povídka je zde: http://rf.zpc.cz/?code=0003
a pochopila jsem, proč musím pokaždé připomenout synům, že jsou na řadě a mají umýt WC, koupelnu, vynést odpadky. proč myčku celkem bez připomínání udělají, nakoupí (aby neměli hlad), ale tohle NE.

jaké jsou vaše zkušenosti?