Přidat odpověď

Abych to tak ve stručnosti popsala. Mám partnera je mu zhruba 40 a mě také, jsme spolu 6 - 7 let, známe se ale velmi dlouho. Byl moje dávná láska. Je to "citlivý" člověk, nemá rád násilí, bezpráví těžko nese ubližování (např. v Tv.pořady o násilí na dětech.atp.)Máme jedno dítě zhruba pětileté. Náš vztah byl založen na důvěře, vzájemném porozumění v běžných věcech a náhledech na nich..vesměs jsem asi ale byla já TA která přivírala oči, je z rodiny kde velí otec, bohužel já z rodiny kde hybnou silou byla máma. Partner dost pije, tedy denně pár piv, sem tam panák, nicméně má zdravotní potíže neměl by. Jako otec je dobrý, dítě miluje, snaží se, nečekal že vůbec nějaké kdy mít bude. A k tomu problému, od doby co se nám dítě narodilo, o mne ztratil zájem jako o ženu. První roky jsem to vydržela..ale ted už mi dochází trpělivost, kdykoli začnu diskuzi na toto téma, odchází. Já už to nemohu vydržet a hledám si někoho "bokem"..ale protože to prostě není můj styl a tak nějak se mi těžko podvádí (ani nemám kdy)..tak sem tam flirtuju prostřednictvím internetu, dokazuju si aspoň tam že ještě nejsem odepsaná atd. Ale už mi to nestačí..nevím co s ním jak s ním hnout. Odejít nemohu nemám kam, dům je můj, on se hnout nechce, tváří se, že problém neexistuje...Já jsem nyní částečně na partnerovi závislá finančně. Sečteno - nemá o mě zájem, nic neřeší, ale když objeví něco co ho upozorní na to že já bych už taky občas brala intimnosti, blízkost, milování..sex ..žárlí, odchází a já ho prý zradila..??? Co mám dělat..velmi mě tato situace stresuje a podepisuje se to na našem chování a má to tak vliv i na dítě..moc mě to mrzí..ale už se mi tak dál žít nechce..Jak by jste situaci řešily vy?..