Přidat odpověď

Šuplíku, ty píšeš o posledních dvou letech gymnázia. Není to pozdě? Co všechny ty roky před tím? Je spousta dětí, které v devítce nevědí, co by chtěly dělat a jsou i tací, kteří to nevědí ani na konci toho gymplu. Něco si vybrat musí, tak si vyberou. Já to nechci moc rozpitvávat, to je příliš velká odbočka od tématu.
Setkávám se při různých příložitostech s mnoha dospělými lidmi, kteří v dost pokročilém věku zjišťují, že celý život dělají něco, co je netěší, co jim nepřináší radost a začínají hledat, na čem svůj život postavit. Všechna zjištění mají společného jmenovatele, když to zestručním, jejich život byl od dětství postavený na "musím", měli málo prostoru na "chci", celý život se zabývali především tím, co jim nejde, místo aby rozvíjeli, co jim jde.
Já netvrdím, že to tak má každý, jen vidím následky, když "musím" dlouhodobě převažuje nad "chci". Taky netvrdím, že za všechno může školství, ale v této podobě tomu hodně přispívá.