Přidat odpověď

Já si neumím představit, jak se vysvětluje diagnoza pozvolna. Promiň, to není rýpání, opravdu mi to není jasné, u 11letého dítěte tedy. Moje dysfatická dcera se mě jednou sama zeptala (jako předškolák) - a já špatně mluvím? prostě jí to došlo samo, věděla, že jezdíme na logopedii, veškerá vyšetření jsem jí vysvětlovala, proč je absolvuje ...
teď mi zemřela maminka, na rakovinu, dcera se zcela přirozeně zeptala, proč babička zemřela. odpověděla jsem, vysvětlila, co je to za nemoc. pak si jednou dcera zcela bezelstně zeptala ... snad nechytnu rakovinu. tak jsme opět vysvětlovali, že rakovinu nejde chytnout...
já bych vysvětlovala, úměrně věku dítěte. možná proto je úzkostné, protože tuší, že je něco jinak, ale netuší co, a tak se bojí? já bych asi u 11letého dítěte už věcně vysvětlila, co jeho nemoc obnáší - jistě ví i něco sám, a dodala, že děláme vše co můžeme, abychom mu pomohli to zvládnout.