Přidat odpověď

Tak ona dcera není až tak přehnaně pečlivá, spíše "pravidlová". Domnívávala se v předškolním věku, že pokud jsou stanovena nějaká pravidla, tak je všichni vždy dodržují. To jsem ji odmala učila, ovšem kdo by tušil, že to padne na tak úrodnou půdu, že... Pro život v normálním světě mi její očekávávní připadalo jako velice nevýhodné až nebezpečné. Naštěstí teď v téměř 21 je již v obraze, i když jí "porušovatelé" stále štvou, počítá s nimi, umí mezi nimi žít. A také se v alternativní ZŠ hodně kladl důraz na to, jak a proč (školní) pravidla vznikají, a mnohá si děti spoluutvářely, díky čemuž pochopila, že ne každé pravidlo je smysluplné a hodné dodržování. Nemyslím si, že by se na klasické zš s tím někdo takhle patlal. Navíc se v té alternativě právě sešly tak různorodé "kousky" (děti inteligenčně či emočně slabé a naopak silné, různé dys..., cizinci co neuměli při nástupu slovo česky), že tolerance jinakosti včetně přístupu k pravidlům se hezky přirozeně rozvinula