Přidat odpověď

Hezký večer všem. K založení tématu mne vedl názor kamarádky,
to, co se aktuálně děje kolem nás i téma o plese, kde jsem si z chutí početla.
Totiž. Aktuálně jsme ve fázi odehrávajících se maturitních plesů na školách, kde jsou v prvním ročníku naši synové.
Ano, vnímáme to docela jako událost, oni je vítají do školy (po půl roce), stužkují.
A ano, připadá mi jako důležité, aby se toho synové účastnili. A taky mám nějakou potřebu být u toho...Takže vznikl rozpor s kamarádkou, kde ona pravila, že NIKDY tohle neabsolvuje - ani její syn - že to je "trapárna" - mají to skoro za rok, tak uvidíme, nebudu lámat ji, ani její dítě, to je na nich, jen sdělení, že to vidím trochu jinak, když nás to už potkalo a potká no mně se nijak extra nechtělo. Půl roku řeším, kde sehnat obleky pro ně, boty atd.. následně co na manžela, na sebe..A bylo to hezké (ještě nás to jednou čeká) Ale nějak mám dojem, že je to důležité pro NĚ. Taky sice prohlásili, že se jim tam nechce a pak přišlo to, co jsem čekala, že tam bude většina třídy, takže se jim chce,není nezbytně nutné, aby tam byli, ale možná by jim bylo líto, kdyby tam nebyli. A nemáme už žádný přelom mezi - jsi školák, jsi student - než tento. Občanky dostávají na úřadu po doložení dokladů, řidičáky taky tak nějak. Vlastně mi to připadá - to stužkování - jako něco jako iniciační rituál. A zbylé si vyrobíme asi doma sami. Mimochodem mne nadchlo, jak se loučili se základní školou, od toho, že se fotili, vyrobili videa, představení, mikiny..Já si nic podobného nepamatuji, resp. nebylo. A právě tento rituál (ač byla rodinná oslava, když dostali občanky, měli do toho narozeniny), právě proběhl na tomhle plese. Nehodlám nikoho obtěžovat nutnou účastí, jen jsem chtěla sdělit, že mi to připadalo docela jako hezká příležitost alespoň nějak prolomit mez mezi dítětem a studentem NENÍ-LI JINÉ PŘÍLEŽITOSTI.