Přidat odpověď

Hvězdo, hrozně důležitá věc, to co dítě ve vzteku křičí, NIKDY, ani teď, ani v pubertě, ani nikdy, nesmíš chápat doslovně.
Je třeba si to přeložit.
4letá holčička, která na tebe křičí, že tě nemá ráda a bude radši s tátou, ve skutečnosti říká - "jsem strašně rozčílená, hrozně moc se na tebe zlobím, tak moc se zlobím, že musím říkat ošklivý věci".

Z vás dvou ty jsi ta velká, schopná si překládat, co který projev znamená.

A druhá věc. Naprosto nečekej od dítěte vděk za to, co pro něj děláš (a přesto, že teď je péče hlavně na tobě). To tam nepatří. Poplácej se po rameni sama, nech se pochválit od přátel - nebo pokud s tím máš velkej problém a cítíš se zneuznaná a neoceněná, možná by s tím mohl pomoct i psycholog. Ale nečekej to od dcery.
Jo, ono to taky přijde. Po letech, až bude o moc starší, zjistíš, že moc dobře ví, co jsi pro ni udělala. Ale nečekej to od ní, tohle musíš zvládnout bez jejího ocenění.

Jestli jste 1,5 roku po rozchodu, tak je čas na to, hodit křivdy za hlavu a prostě žít. Užívat si toho, že máš skvělou dceru a můžeš s ní být, sledovat ji růst, být spolu.

Hlavně nepřemýšlej stylem, který tu psala tuším Beruška, protože pokud za každým "stejně tě nemám ráda" nebo "stejně mě má táta radši" budeš hned vidět, že se k němu odstěhuje, tak akorát všechno zkazíš.