Přidat odpověď

s tímhle se nic moc dělat nedá. já jsem byla v jeho věku s tím zapomínáním úplně stejná a nepomáhalo opravdu nic. časem jsem z toho trochu vyrostla :)

nám na té výchovné komisi pomohla hlavně výchovná poradkyně, která byla na té škole jedna z mála normálních učitelů, která syna taky učila a která prohlásila, že ona s ním žádný problém nemá. tak se pan ředitel zamyslel, podíval se lépe do kázeňského sešitu a ejhle - syn měl většinu zápisů za vyrušování od dvou učitelů. tak to bylo i panu řediteli nějaký divný...

tak jsme ho nějak uhájili, no a příští rok už se to fakt nedalo a dali jsme ho na jinou školu. světe div se, tam se na něj nikdo jako na masovýho vraha nekoukal a on tam chodil mnohem raději.

mně hlavně vadí ten nepoměr - že se z věcí, jako je zapomínání nebo hlučnost dělá pomalu morální otázka, ale že se chová někdo ke spolužákům jako svině, to se neřeší.

mě ta výchovná poradkyně jednou řekla, že můj syn je "dobře vychovaný" a pak prý "já poznám, kdy se dítě chová přiměřeně věku a kdy se jedná o to, že skutečně napadá autoritu". Bohužel to neuměla vysvětlit kolegům