jako holka jsem spíš doma pekla než vařila, ale dost jsem pomáhala, takže jsem viděla vařit mámu, tátu nebo třeba babičku - každý vařil trochu jinak, takže jsem si z toho později vybrala své, od každého něco

hodně mi pak později (už ve svém) pomohl časopis Apetit, načerpala jsem spoustu inspirace, naučila se správné postupy a občas i pochopila smysl některých úkonů (a proč je třeba nevynechat)
a dál mě baví číst recepty, nejen kvůli poměru surovin, ale právě pro ty postupy (člověk by nevěřil, jak drobná změna ovlivní výsledek)
takže mám své vychytávky, na které bych přísahala
vařím poměrně slušně, ovšem zároveň vím, že třeba babiččina umění nedosáhnu asi nikdy (měla ohromný cit pro ladění chutí), je znát i rozdíl v přípravě na elektrice nebo na plynu...
přála bych si mít větší fantazii, často ustrneme na 10-15 jídlech, které točíme dokola (pak si vzpomenu na něco jiného a slyším "jé, to je výborný, proč to nemáme častěji?"

)