26.1.2011
Tak jsem opět o měsíc starší a byla jsem se mrknout na paní doktorku. Moc jsem se jí líbila. Jak by také ne :-) Až na večery jsem vysmátá pohodářka :-) Měřím už 61 cm a vážím 5,57 kg. Dostala jsem druhou hexa vakcínu, ale plakala jsem jen chviličku. Po chvilce jsem na štěstí už o ničem nevěděla a domů jsem už jela zase pěkně vysmátá :-)
Čím dál tím víc se snažím přitahovat do sedu. Jakmile jsem v autosedačce nebo v lehátku, tak bych se nejraději posadila, kdyby to šlo. Taky jsem si naučila krčit nožičky a přitahovat si je na bříško, takže se mi občas povede prohnat svou oblíbenou hrazdičku i nohama :-) Přetáčím se na strany. Na bříško se mi to ještě nepovedlo, ale jsem od toho už jen kousíček. Když mi mamka malinko pomůže, tak už se tam dokulím. Na pravou stranu mi to jde líp :-) Koníky ale vydržím pást jako zkušený pasáček pěkně dlouho. Umím si pěkně držet oblíbená chrastítka. Občas se mi teda ještě podaří bacit se s nimi i do hlavy. Pořád si cpu ruce do pusy. Hlad ale nemám, je to spíš pro zábavu :-) Řechtám se čím dál víc a taky jsem pořádně "upovídaná" ženská :-) Nejvíc "povídám" po ránu a večer, když bych měla spát :-) Jo a podařilo se mi taky mámu počůrat :-) Máma se lekla a já jsem se potom řechtala jako o závod :-)))
Máme s rodiči a bráchou za sebou takovou první mini dovolenou :-) Byli jsme ještě s Čejkovic a holkama Jahnátkovic na horách, bylo to prima a já to prý zvládla na jedničku s hvězdičkou. Brácha s rodiči si pěkně zalyžovali a mně se krásně chrupkalo v kočárku na čerstvém vzduchu. Zazlobila jsem jen trošičku první noc, ale jakmile jsem se nabaštila, tak jsem zase chrupkala hezky dál. Ostatní dny a noci byly už v pohodě.
Posunula jsem si trošku raní vstávání. Vstávám už mezi sedmou a půl osmou. Kolem půl desáté si na hodinku zchrupnu a po obědě, asi kolem jedné hodiny si zchrupnu ještě na dvě hodinky. Nejlíp spinkám venku v kočárku a nemusí se ani jezdit. Pomalu si začínám odbourávat třetí podvečerní spaní. Za to usínání se mi nějak ustálilo kolem deváté hodiny večer a nutno podotknout, že než zaberu, tak trošku zlobím. V noci se budím stále mezi druhou a třetí hodinou a potom kolem šesté raní.
Jo, a málem bych zapomněla, že už čtrnáct dní jsem správná holka a mám naušničky :-) Máma měla z píchání oušek trochu strach, ale nakonec vše proběhlo úplně v pohodě. Plakala jsem jen u paní doktorky v ordinaci a když jsme potom odcházeli, tak už nebylo po slzičkách ani památky :-) Ouška jsme jen doma omyli převařenou vodou a během několika dní byly úplně v pohodě. | 
