Když měla asi Ela 7 let, přestala jsem se spokojovat s tím, co mi říkal můj starý gynekolog („No jedno dítě už máte, tak to zkoušejte, ono se to buď povede, nebo ne.“) a jela jsem do Brna. Tady mně po vyšetřeních zařadili do programu IVF. Lékař mi na základě všech vyšetření řekl, že nemohu nikdy přirozeně otěhotnět, neboť mi neuzrávají vajíčka. Na moje sdělení, že mám sedmiletou dceru mi sdělil, že to byla naprostá přírodní anomálie.
Aninka se „povedla“ při druhém cyklu léčby a je tedy miminko ze zkumavky. Stála nás pár tisíc korun a mně 30 přidaných kilo díky hormonům. A doopravdy se „povedla“. Je narozená ve znamení lva (30.7.1997) a tak od malička bojuje za svá práva a to převážně velkým křikem…. Je na prvním stupni ZŠ a má „svatou“ a velice nápaditou paní učitelku. Známky má zatím dobré: ze všeho 1, jen z čj 2, neboť píše jako hraboš. Jinak je to dítě veselé, tvořivé, často divoké a hlučné, ale velice nadané. Zpívá, tancuje, hraje na flétnu. Pokud někdy její negativní vlastnosti převáží v chování ty pozitivní, uvědomím si, že je prevít po mně. A zlobte se na ni, když víte, že za to vlastně nemůže, že to zdědila po vás….. Prozatím plánuje, že bude veterinář jako táta a zatím je docela odolná – včera asistovala tátovi při operaci oka u psa a potratu u kočky a nijak to s ní nehnulo….
V roce 2000 jsem byl těhotná ještě potřetí (přes antikoncepční prášky !!!), ale bohužel mimísek se přestal po prvních 8 týdnech vyvíjet. Moc mně to mrzelo, chtěla jsem vždycky tři děti, ale manžela už asi na další dítě neukecám… Já se přiznám, že bych do toho ještě klidně šla…
Tak, už o nás víte asi vše podstatné – i to, že jsem šíleně ukecaná!!!! |