Mléko
- Plné kravské mléko nemůžeme zařadit do jídelníčku do 3 let, tzn. že do 1 roku nepodáváme jogurt, sýry nebo tvarohové výrobky, jogurt bílý přidáváme jen po 1- 2 lžičkách do kaší nebo krémů, pokud ale kojíme není to potřeba
- plné kravské mléko je třeba ředit v poměru 1 díl mléka a 2 díly vody, plné kravské mléko obsahuje velké množství bílkovin, které malé děti příliš zatěžují
do 10 měsíce podáváme dětem kaše bez lepku - jáhly, pohanka, kukuřičná krupice, rýže
- po 10 měsíci můžeme podávat kaše vločkové z velmi jemných ovesných vloček
- z celozrnné pšeničné nebo špaldové mouky připravujeme kaše až kolem roku, kvůli obsahu pšeničného lepku
- kaše můžeme ochutit medem (přidáme do kaše před koncem varu a odstavíme), ječmennou nebo rýžovou sladěnkou
- kaše můžeme po 6 - 7 měsíci vylepšit ovocem - jablíčkem čerstvým nebo podušeným, občas kouskem banánu nebo jiným ovocem, které není ostré a vyroste a uzraje u nás
- do každé kaše přidáme na špičku nože máslo nebo kapku panenského oleje
- kaše připravujeme z celých zrn - jáhly, pohanka, kukuřičná krupice, tyto alespoň 3 hodiny namáčíme ve vodě a vaříme 15 - 20 minut, poté můžeme ještě rozmixovat, základ kaše by měly vždy tvořit jáhly ostatní obiloviny do jáhel v menším množství přidáme
- kaše můžeme připravovat z celozrnné mouky - jáhlové, pohankové, kukuřičné, rýžové, mouku si však sami nameleme před přípravou kaše, protože rychle žlukne a stává se hořkou stačí k tomu mlýnek s kličkou na kávu (ve kterém ovšem kávu nemeleme)
- do každé kaše můžeme přidat malou špetku amarantové mouky, je velmi bohatá na minerály
- co nejméně připravujeme kaše instantní, snažíme se připravovat kaše z původních, co nejméně zpracovaných surovin, je to velká prevence alergií u dětí
- nesladíme kaše cukrem, děti jej do 1 roku špatně tráví
- pokud podáváme dětem bramborové kaše, alespoň polovinu brambor nahradíme rozvařenými jáhlami a vylepšíme je jemně nastrouhanou zeleninou a nasekanými zelenými natěmi.
Ovoce
- podáváme dětem ovoce, které vyroste u nás, které právě zraje nebo které je přirozeně uskladněno
- ovoce není důležitou součástí jídelníčku, proto není třeba mít obavy pokut dítě ovoce odmítá
- začínáme krátce podušeným oloupaným jablíčkem nebo čerstvé jablíčko rozmixujeme s vroucí obilovinou
- banány podáváme jen občas a ne celé, jen jejich část
- v mraženém ovoci se výrazně snižuje jeho výživová hodnota
- kompotované ovoce nepodáváme, dítě do 1 roku špatně tráví cukr, můžeme ovoce zavařit bez cukru nebo s medem
Pečivo
- po 10 měsíci můžeme, zejména pokud to děťátko vyžaduje, zařazovat do jídelníčku pšeničnožitné pečivo nebo chleba
- chleba natíráme máslem, nepoužíváme margaríny
- chleba můžeme potřít drobně nastrouhanou zeleninou například mrkví, kedlubničkou nebo ředkvičkou, do másla můžeme vetřít drobně nasekané zelené natě- pažitku, petrželovou nať, vojtěšku alfalfa
- do másla můžeme vetřít na prášek roztlučené nebo rozemleté sezamové, dýňové nebo slunečnicové semínko
Nápoje
Nemusíme se příliš trápit dodržováním pitného režimu u dětí do 1 roku, sami přirozeně cítí žízeň a o pití si nějakým způsobem řekne. Na žízeň podáváme dětem dobrou pramenitou vodu z ověřeného zdroje nebo balenou kojeneckou vodu
Čaje doporučuji
- ovocné, ne však kupované, ale z čerstvého ovoce, které zalijeme vroucí vodou, tvrdé druhy ovoce můžeme krátce povařit
- čaj z maliníkového a ostružiníkového mladého listí
- šípkový čaj z celých nadrcených šípků, které zalijeme horkou vodou necháme alespoň 3 hodiny vyluhovat, poté můžeme lehce přihřát a přelijeme přes sítko, do kterého jsme vložili vatičku
- obilný čaj z ječných krup : Kroupy v bio kvalitě opražíme na suché pánvi do voňava, 2 polévkové lžíce krup vsypeme do 350 ml vroucí vody, 10 minut vaříme a 10 minut luhujeme, můžeme podávat i těm úplně nejmenším nekojeným dětem. Čaj je též výborný u onemocnění horních cest dýchacích nebo u teplot, snižuje horečku.
Čeho se u nápojů vyvarujeme
- nedáváme dětem instantní čaje
- čaje nesladíme, děti pijí sladké čaje ne na žízeň, ale protože jim chutnají, zejména pokud je dostávají ve flašce s dudlíkem, zasytí se a zejména malí jedlíci mají problémy s jídlem, nechtějí přijímat příkrmy
- nesladíme cukrem také proto, že děti do roka cukr špatně tráví
- nepodáváme dětem 100% ovocné šťávy
- zelený a černý čaj nepatří do kojenecké výživy, je to něco jako káva
- dětský čaj podáváme dětem jen nachlazeným nebo s průjmem, není určen na žízeň, obsahuje heřmánek, kterým se děti snadno předávkují - poté trpívají bolestmi bříška z nadýmání, zelenými stolicemi až průjmem, jsou podrážděné
Proč musíme být opatrní při zařazování masa, mléka a vajec do jídelníčku kojenců a batolat?
Nejen každá máma ví, že nesmí dát miminku, které nemůže být kojeno, plné kravské mléko. Není to kvůli obsahu tuku (mateřské mléko je stejně tučné jako kravské, obsahuje 4 % tuku), ale kvůli vysokému obsahu živočišných bílkovin ( KM - 3,5% bílkovin, MM - 1,5%bílkovin). Jeho podávání by vedlo k velkému zatížení dítěte a nemělo by být neředěné zařazováno do jídelníčku do 3 let jeho věku.
Stejné platí u masa, vajec a ostatních mléčných výrobků, které se běžně doporučují zařazovat do příkrmů kojencům od 6 měsíce (vepřové maso obsahuje 15%, drůbeží 21%, vejce 13%, tvaroh 19%, tvrdé sýry 25% bílkovin). Představují tak mnohem větší zatížení organismu děťátka živočišnými bílkovinami, než je známo u plného, neředěného kravského mléka.
Proto není vhodné, aby příkrmy obsahovaly maso, vejce a mléčné výrobky alespoň do 1 roku. Od 2 -3 let věku dáváme dětem maso ne více než 1x za týden.
Mléko ředíme, jogurt a tvaroh přidáváme do jídla jen po lžičkách. Pokud však dítě dostává plnohodnotnou stravu složenou z obilovin, luštěnin, zeleniny, ovoce, semen, ořechů a panenských olejů, není potřeba maso do jídelníčku zařazovat.
Maminky, které kojí děti do 2- 3 let, třeba i 1-2x denně, nemusí svému děťátku podávat žádné jiné mléko či výrobky z něj. Mateřské mléko s ostatními plnohodnotnými příkrmy je naprosto dostačující. |
