Deník * Po revizi - rady "zkušených"
předáváme zkušenosti ostatním... Co můžete čekat a dělat po revizi...

Jsem už dost stará na to, abych dokázala pochopit a akceptovat, že se v životě stávají i špatné věci. Ale je mnohem snazší smířit se s špatnými věcmi, které se dějí druhým lidem. Když najednou začnou být ony věci příliš osobní a příliš se mě dotýkat, je všechno jinak.

Vím, že se to stává. Díky informacím z internetu a moudrých knih vím, že více jak 30% těhotenství (a možná i víc) končí potratem. Jen jsem si nikdy neuměla představit, že se něco takového může přihodit i mně.

Začalo to vlastně docela radostně. Dvěma čárkami na těhotenském testu. Událostí, na kterou jsem se delší dobu těšila a i když jsem ji nečekala, nebyl důvod, abych z ní nebyla šťastná. Druhé dítě jsme chtěli a nějakou dobu jsme nechávali Přírodě volnou ruku, aby sama určila, kdy je ten nejlepší čas znovu otěhotnět.

Přesto se mi v okamžiku, kdy vidím pozitivní test, rozklepou ruce a rozpláču se. Ani sama nevím, proč. Že by předtucha?

Nějak se z těhotenství nedokážu radovat, nedokážu se na něj naladit. S nervozitou hledím k termínu lékařské prohlídky a doufám, že mě její výsledek uklidní.

Bohužel z vyšetření ultrazvukem není jasné, zda těhotenství dobře prosperuje, dohodneme se tedy s doktorkou, že za14 dní udělá další ultrazvuk, který nám ukáže, jak na tom jsem.

Celé dva týdny mě všichni ujišťují, že to bude v pořádku, že mám být optimista … ale já s jakousi vnitřní chmurnou jistotou cítím, že je všechno špatně. Sama sebe se snažím přesvědčit, že se moje tušení mýlí, že to vlastně není tušení, že jsou to jen zmatené těhotenské nálady.

Přesto mi v den kontroly najednou je náhle tak podivně lehko. Cestou do ordinace mé gynekoložky se mi v autě spontánně vybaví mantra Buddhy medicíny Tejatha, om bekandze maha bekandze randza samutgate soha …

Vizualizuji si proud léčivého modrého světla, který vyplňuje moje břicho … a najednou jsem si jistá, že mě dnes dobré zprávy nečekají.

Proto nejsem překvapená, když mi doktorka sdělí, že nevidí srdeční akci plodu a že se obává, že jde o zamlklý potrat. Něco hluboko ve mně přesto divoce zadoufá, že se medicína mýlí, že je to omyl … ale racionálně chápu, že je konec.

Pak už to jde rychle. Na pocity není čas. Okamžitě jedu do nemocnice.

Po nezbytných formalitách mě znovu kontrolují na ultrazvuku. Bohužel jen potvrdí předchozí diagnózu.

Verdikt je jasný. Plod odumřel a je potřeba vyčistit dělohu a provést kyretáž. Mám se rozhodnout, zda zákrok podstoupím ještě toho dne, nebo až druhý den ráno.

Nedokážu si představit, že bych se vrátila domů a strávila večer v obavách, v marné naději, že je možné nezvratný osud ještě nějak změnit, v panickém strachu z toho, co mě čeká.

Dohodneme se s manželem, že si vezme volno a bude se starat o Agátu. Loučení je těžké, je to poprvé, co bez ní strávím noc. Nemám sílu dělat si starosti, jak odloučení ode mě zvládne, jen polykám slzy a silou vůle se nutím ke klidu.

Podepisuji souhlas s operací a s celkovou anestézií. Připadám si jako ve snu. Ne, to nejsem já, ta schlíplá postava v bílé bundě, ta smutná žena s bledým obličejem a slzami v očích. To nemohu být já …

Nekladu si otázku proč se to stalo mě, vím, že to není nic osobního … spíše přemýšlím jak… jak to jenom zvládnu. Navenek působím klidně a vyrovnaně. Usmívám se na personál, občas zažertuji, ale uvnitř je mi jako by se mi srdce roztříštilo na tisíc malých skleněných kousků, které se zabodávají do masa a píchají a pálí.

Oblékám si bílou noční košili a směšné tlakové punčochy. Sundávám šperky a brýle. Svět se octne v mlze … ano, je to tak, všechno je jen iluze, jen sen …

Odevzdaně jako ovce na porážku se dovleču na operační sál a ulehám na gynekologické lehátko. Je mi jedno, že tu roztahuji nohy a vyvaluji svoje přirození proti ostrému nemocničnímu světlu. Mé tělo je jen kus masa. Moje mysl je vzdálená stovky světelných let odsud.

Mám strach z narkózy, po pravdě řečeno se klepu hrůzou. Vždycky jsem se bála, že usnu a už se nikdy nevzbudím.

Nakonec je ale spánek milosrdný. Upadám do těžké, skoro opilecké ospalosti a pak zavírám oči. Zdá se mi o dítěti, které se mi nikdy nenarodí.

Probudí mě čísi pláč. Přemýšlím, kdo tu vzlyká a snažím se otevřít oči. Zjišťuji, že ležím na pokoji a tvář mi smáčí slzy. To jsem já, kdo tu naříká. Sotva jsem ztratila kontrolu nad svým chováním, vypluly všechny emoce na povrch. Hledají si cestu ven. Jsou jak přívalová vlna. Jak déšť, který všechno omývá a hojí.

Po dvou hodinách vstávám z postele a zjišťuji, že fyzicky se cítím až překvapivě dobře. Během odpoledne jako zázrakem mizí těhotenské nevolnosti a pocit bolavých prsou.

Nesnášela jsem být těhotná. Nenáviděla jsem tu únavu, křeče v žaludku, nafouklé břicho … Teď zjišťuji, že mi právě ony příznaky bolestně chybí.

Večer trávím nad časopisem a hovorem se spolubydlícími na pokoji. Všechny jsme tu se stejnou diagnózou.

Spolupacientky jdou brzo spát, já se však marně převaluji na tvrdém nemocničním lůžku. Nejsem zvyklá usínat před půlnocí. Nakonec si sedám na chodbu. Jsem tu sama.

Cítím neklid. Jsem jak šelma lapená v kleci. Mám chuť vyběhnout do noci, válet se v mokré trávě, drásat rukama vlhké drny, stahat ze sebe šaty a křičet. Výt. Ječet. Křičet. Žalovat měsíci, že uvnitř sebe cítím prázdno. Žádné zvětšené břicho, žádné dítě v něm. Jen palčivá bolest, která mě trhá na kusy.

Chvěji se zimou, chodba je studená a není tu nikdo a nic, co by mě zahřálo. Potichu, abych nerušila spící spolubydlící, zalézám do postele. Dívám se do tmy a je mi smutno. A vím, že zítra budu zase silná, budu se tvářit optimisticky a vyrovnaně. A možná ani sama sobě nepřiznám, že mě uvnitř rozežírá bolest, která si nemůže najít cestu ven. Zakusuje se mi do vnitřností jako rakovina, lapená pod maskou sebeovládání. A čeká, zda najdu sílu nechat ji vyplout na povrch …

na tohle jsem narazila vlastně náhodou, moc mě to zaujalo a nedá mi se o to s vámi podělit...

deník medičky
lentilčin bloq

22.02.2006

Zamlklé (zmlklé) těhotenství - Missed Ab. (abortion) - revize

informace z různých zdrojů:

http://www.neplodnost.cz/web/verejnost/napsalose/?article=83

Embryologický slovník - pokračování

Zmlklé těhotenství - těhotenství, při němž bez vypuzení, spontánního potratu, odumřelo embryo nebo později plod. Projeví se vymizením srdeční akce, zástavou pohybů, hormonálními změnami. Příčinou je nejčastěji genetická abnormita u plodu, porucha krevního zásobení plodu pro trombofilní stav matky, případně další. S výjimkou velmi časných těhotenství, kdy dojde ke vstřebání embrya i jeho obalů, je většinou nutná kyretáž děložní dutiny.

____________________________________________________________

http://www.jersywoo.com/medicina/gynekologie-ultrazvuk.htm

Medicína - Ultrazvuk

Speciální případy, které vyžadují UTZ vyšetření:

1. mimoděložní těhotenství: pokud je těhotenský test pozitivní a v děloze není vidět gravidita, je třeba pomýšlet na mimoděložní těhotenství.

2. samovolný potrat: při krvácení z dělohy je nutno stanovit, zda je plod živý - od tohoto se odvíjí další postup léčby.

3. zmlklé těhotenství: někdy se stává, že těhotenství v počínajícím stadiu odumře, ale není vypuzeno z dělohy jako při potratu. Na UTZ vyšetření je patrno těhotenství menší, než odpovídá termínu posledních menstruace a není patrný tep srdce plodu. V tomto případě je vhodné vyšetření za nějakou dobu zopakovat.

4. hypotrofický plod: někdy se může zjistit, že plod roste pomaleji, než by měl a je hubenější. V tomto případě je třeba opakovanými vyšetřeními přesně sledovat růst plodu a speciálním měřením průtoku krve v pupečníkových cévách ( tzv. dopplerovské vyšetření) vyšetřit funkci placenty.

______________________________________________________________

www.gpkbrno.cz/archiv/souhlasy/337.pdf

Revize dutiny děložní (Fakultní nemocnice Brno)

Operační postup:

Podstatou operace je vybavení obsahu dutiny děložní a její uvedení do původního stavu před

otěhotněním.

Vlastní výkon:

Operace se provádí v celkové narkóze. Přístup k dutině děložní je přes pochvu. Obsah dutiny děložní je vybaven kyretou (viz obrázek). Doba trvání výkonu je asi 15 minut. Doba hospitalizace závisí od stavu pacientky a činí 1 – 2 dny. Operace umožní mikroskopické vyšetření získané tkáně. Nejméně 14 dní po výkonu byste měla dodržovat pohlavní abstinenci a zvýšenou hygienu zevních rodidel. Slabé krvácení (špinění) po výkonu ustává do týdne. První měsíčky po výkonu se dostaví za 4 – 6 týdnů.

____________________________________________________________

http://www.zdrava-rodina.cz/med/med499/med499_28.html

http://www.safebryo.cz/kyselina_listova.htm

v tom, kdy je vhodné znovu otěhotnět, není úplně jasno. Na jednu stranu je jasné, že tělo by se mělo po potratu odpočinout, pročistit se, mělo by proběhnout několik cyklů. Podle mnohých literárních pramenů se považuje za vhodné, aby před otěhotněním proběhly alespoň 2- 3 menstruace, kdy v mezičase naroste děložní sliznice, ta se při menstruačním krvácení odlučuje, pak zase narůstá nová… Při tom je samozřejmě vhodné podporovat organismus vitamíny a minerály, především vitamíny ze skupiny B, C, E, minerály jako je selen, zinek. Někdy se doporučovalo otěhotnění později ( nejdříve až po 6 menstruacích). Na druhou stranu se ale zjistilo, že po potratu mohou proběhnout zánětlivé změny, které pokud trvají delší dobu,mohou způsobit neprůchodnost vejcovodů. Často dochází k paradoxní situaci, že čím později se o otěhotnění usiluje, tím je pravděpodobnost početí právě pro zánětlivé změny rodidel menší. Navíc ke všemu přistupuje psychika, blíží se období, kdy by se již děťátko narodilo( termín porodu) a žena se dostává do velice náročné, až depresívní situace. Za těchto okolností udržení těhotenství, i když se početí zdaří, bývá velice problematické. Proto osobně doporučuji , pokud je to pro manžele akceptovatelné, pokusit se o otěhotnění co nejdříve – ve třetím cyklu. Samozřejmě trochu jiná je situace, pokud se jednalo o potrat v pozdějším stadiu těhotenství , nebo pokud při odhalování příčin potratu se zjistí nějaká porucha, kterou je potřeba nejprve přeléčit, což může samozřejmě trvat delší dobu. Na druhou stranu bych chtěla zdůraznit, že pokud se stane a žena otěhotní hned po prodělaném potratu, těhotenství je možné v pořádku donosit.

na genetice se ptají obou na vrozené vady v rodině, kolik máte sourozenců, kolik mají sourozenci dětí, z kolika jste dětí, jaké byly v rodině choroby, jestli měla některá z žen problémy s otěhotněním, těhotenstvím, potraty, oběma naberou krev a za měsíc přijdou výsledky. ZKOUMAJÍ CHROMOZOMY A NAPÍŠOU, NA KTERÝM JE PŘÍPADNĚ CHYBA a vyloučí nebo potvrdí, jestli neúspěchy mohly být způsobeny geneticky, taky kontrolujou downa a rozštěpy(vvv – vrozené vývojové vady) Dotazník se nevyplňuje, doktor si to píše sám(Am Ústí n.L.)

Nám dělali genetiku v Motole a kromě odběru krve jsme dostali na vyplnění papíry o rodině - zpracovávali jsme to docela dlouho, páč zjistit všechny choroby v příbuzenstvu nám zabralo dost času... V podstatě je to takovej ten "rodinnej strom", kde popisuješ veškeré rodinné nemoci a poruchy.(osky)

Vyšetření trvá tak půl hoďky – jen vzali oběma krev a popovídali jsme si s dr., jak psaly už holčiny níž. Nejlepší jsou ty dotazníky na doma, to si pak připadáš jak Sherlock, když z příbuzných páčíš, co jim kdy bylo…:o), výsledkem genetiky je výše pravděpodobnosti, že se povede počít zdravý nepostižený dítě.(TIN)

Přímá linka 296 511 388 laboratoř po 11 hod. volat
Dr. Madár 296 511 387 (kdybys to s ním chtěla konzultovat, já mu taky volala, je fajn a v klidku mi odpověděl :o))
296 511 393 sestry

rozhodně si nemusíš dělat hlavu s tím, že tě ještě lékař neposílá, já taky napřed volala a pak to řešila s dr.,v poho ti to napíše (Amelka)

Odkazy na cvičení:

http://zdravi.krnovsko.cz/cviceni/mojzisova.htm    (ten správný)

http://www.cviceni.net/cviky/mojzisova/cviky.html    (na doplnění)

1. Harmonizujte duši a tělo - Joga nebo jiná forma duševně-tělesného cvičení zklidní vaši duši a podpoří zotavování těla. Dýchejte a dechem "dosahujte" místa, která potřebují uzdravit, uvolněte se psychicky zatímco děláte něco dobrého pro sebe.

4. Uvažujte o konzultaci s odborníkem - Pokud je potřeba, konzultujte své otázky a pocity se specialistou.

HSG = RTG dělohy, dělá při vědomí kontrastí látkou;

hysteroskopie HSC = dělá se v narkoze, kamerou kouknou kam chtějí;

laparka = přes břicho pod narkozou.

Všechno by se to mělo dělat při nejnižší sliznici = po MS, mně říkali, ať se na laparku objednám na 10.DC. Dobře je o vysvětlené tady:

Vyšetření