Všechny naše deníky

Atopie tedy znamená vrozenou dispozici k alergickému onemocnění, při kterém organismus reaguje přemrštěnou imunologickou (alergickou) reakcí na zevní podněty (alergeny). Nejčastějšími alergeny u ekzému jsou u kojenců potraviny, zejména kravské mléko, vejce nebo lepek. U starších dětí pak dominují inhalační alergeny, např. prach, roztoči, peří, pyly a prach ze srsti zvířat.

Kůže atopiků je zvýšeně suchá díky nedostatku lipidů, tzv. ceramidů, schopných vázat vodu. Průběh onemocnění je chronický, střídají se období akutního zhoršování a klidové stadium. Mezi nejčastější provokující faktory mimo výše uvedené alergeny patří zapocení, změna počasí, změna prostředí, infekční onemocnění, očkování, prořezávání zoubků nebo stres. Obecně dochází ke zhoršování na podzim a v zimě, v létě bývají projevy mírnější. Asi u 75 % dětí ekzém vymizí do období puberty, citlivá pokožka však přetrvává po celý život.

Ekzém začíná nejčastěji v kojeneckém věku, zpravidla ve 3 měsících, a to nejprve na obličeji s postupným šířením na celé tělo. V předškolním věku se typicky lokalizuje do krční rýhy a záhybů končetin – loketních jamek, zápěstí, podkoleních jamek a pod hýždě. Ložiska bývají suchá, zarudlá, vystouplá nad povrch, šupinatá, při akutním zhoršení mají tendenci mokvat. Subjektivně děti pociťují výrazné svědění. Často se přidružuje senná rýma, alergický zánět spojivek nebo astma.

Správná léčba ekzému zahrnuje nejen aplikaci mastí, ale i dodržování určitého režimu. Základem je odstranění známých alergenů. Důležitá je i správná hygiena kůže. Mýdlo se používá jen na ruce, nohy a místa vlhké zapářky, nejlépe je volit tzv. syndety. Při koupeli by voda neměla být příliš teplá. Důležité je ošetření pokožky přidáním speciálního oleje, event. škrobu či odvaru z otrub či ovesných vloček do koupele. Popřípadě je potřeba pokožku ihned po koupeli ošetřit. Vzhledem k výraznému zhoršení ekzému po zapocení je třeba dítě oblékat do vzdušných oděvů, nejlépe z biobavlny, hedvábí, bambusu. Vlnu je třeba vyzkoušet, ale merino by dráždit nemělo, pokud není alergie na lanolin.

Při velmi silné přecitlivělosti na potraviny dítě reaguje i na alergen, který přešel do mateřského mléka. Tedy i při výlučném kojení se může u kojence objevit ekzém, související s potravinovou intolerancí. Mezi hlavní projevy při potravinových alergiích po zvracení a průjmech patří vznik atopického ekzému. Dále se doporučuje vynechat silné potravinové alergeny (kravské a jiné živočišné mléko, vejce, lepek, ryby, mák, ořechy, potravinová aditiva a konzervační látky, barviva).

Pokud jste odhalili příčinu atopického ekzému, máte vyhráno. Vyloučením alergenu dojde k ústupu onemocnění do klidové fáze. Kůže atopiků je velmi citlivá a suchá. Je třeba ji pravidelně 1-2x denně promazávat mastným krémem. Pokud se u vašeho dítěte jedná o potravinovou intoleranci, funguje kůže jako indikátor. Po podráždění organizmu alergenem dojde opět k výsevu ekzému.

Základem lokální terapie je pravidelné používání zvláčňujících krémů . Existuje řada prostředků vhodných k ošetřování suché kůže, dáváme přednost těm, které neobsahují parfémy a dráždivé konzervační látky. Na ložiska ekzému se ke zklidnění používají různé ppřípravky např. se zinkem, dehtem či ureou. Na mokvavá ložiska aplikujeme vysychavé obklady vlažným černým čajem, borovou vodou nebo odvarem z řepíku. Použití tzv. kortikosteroidních (hormonálních) mastí se omezuje jen na akutní nelepšící se projevy ekzému, snažíme se aplikovat je maximálně 1 týden, vzhledem k riziku nežádoucích účinků. Alternativou těchto preparátů jsou nové lokální imunomodulátory (pimecrolimus, tacrolimus), jejichž nežádoucí účinky jsou ve srovnání s kortiokosteroidy minimální.

Za vyzkoušení stojí:

MYTÍ- koupelové oleje, tekutý syndet měsíčkový od Klorane, Linola nebo Oilatum přísada do koupele (parafín)

MAZÁNÍ- bambucké máslo, Atopikderm od Salus, Canaderm s konopím

• Rakytníková indulona
• Modrá indulona
• Excipal - neměl by se používat dlouhodobě kvůli obsahu urey, dá se koupit v lékárně
• Attopic krém, koupel - jedná se o čistě přírodní kosmetiku, lze objednat a zakoupit pouze na www.hadek.cz. Lze použít i jiné produkty určené na suchou pokožku.
• Menalind - různé varianty - koupele, mýdla, šampony apod. Kupuje se v lékárně.
• Elidel - je pouze na lékařský přepis
• Kosmetika A-Derma. Ke koupi v lékárně.

Trans izomery mastných kyselin (TFA) by skutečně měly být z výživy eliminovány, dle doporučení WHO by neměly hradit více jak 1 % energie. Jsou považovány především za rizikový faktor pro rozvoj aterosklerózy. Z metaanalýzy velkých epidemiologických studií se odhaduje, že 2 % zvýšení energetického příjmu z TFA je spojeno s 23 % zvýšením incidence kardiovaskulárních onemocnění. Nepříznivě ovlivňuji profil krevních lipoproteinů (zvyšují hladinu LDL-cholesterolu a pravděpodobně také lipoproteinu Lp(a), snižují hladinu HDL-cholesterolu). Mají prozánělivé efekty, snižují citlivost tkání k inzulínu a zvyšují riziko diabetu 2. typu. Podle některých prací rovněž narušují metabolismus esenciálních mastných kyselin. Jejich role v onkogenezi je předmětem diskusí a nebyla jednoznačně potvrzena.
Problematice TFA je věnována celosvětově značná pozornost a dostupné jsou stovky odborných článků, expertní zprávy, souhrny i populárně odborné publikace, mimo jiné i z našeho pracoviště:

-Anděl M., Dlouhý P., Kraml P.: Jakou výživu doporučit v primární i sekundární prevenci aterosklerózy v roce 2004? Kapitoly z kardiologie, 6, 2004, 3, str. 82 - 87
-Dlouhý P., Anděl M.: Margaríny a ateroskleróza. Rizikové trans-mastné kyseliny. Vesmír, 85, 2006, 11, str. 686 - 688
-Dlouhý P.: Tuky ve výživě. Postgraduální medicína, 9, 2007, 8, str. 867 - 872

Pravidelně se na dané téma objevují příspěvky v časopise Diabetologie, metabolismus, endokrinologie, výživa (v roce 2004 jsme část třetího čísla věnovali problematice TFA) a v časopise Výživa a potraviny.

2) Jistě by bylo žádoucí stanovení limitu pro tyto mastné kyseliny v potravinách, nebo povinnost značení jejich obsahu na obalech (podobně jako např. v USA nebo Kanadě).

3) Na druhou stranu nelze tvrdit, že lidský organismus TFA nikdy nedokáže využít jako zdroj energie ani vyloučit a v důsledku toho dojde k zalepení a dušení buněk. Rovněž mi není známo, že by TFA vedly k jaterní steatóze, selhání jater a ledvin nebo k postižení kůže.

4) Spektrum mastných kyselin v jednotlivých jedlých tucích je dobře známo a bylo opakovaně publikováno, např. v již zmíněném časopise Výživa a potraviny, Medical tribune (č. 9/ 2007) apod., není tedy třeba pracně hledat někoho, kdo ví, co ještě margaríny obsahují

5) Především však není možné zavrhovat všechny margaríny, ba naopak - v současné době většina roztíratelných margarínů dostupná na našem trhu je vyráběna jinou, moderní technologií, obsahuje jen nepatrná množství TFA (zpravidla méně než máslo, v němž TFA tvoří kolem 2 - 5 % všech mastných kyselin) a i celkové spektrum mastných kyselin (s ohledem na výchozí suroviny, tj. rostlinné oleje) v těchto výrobcích více odpovídá principům správné výživy. Hlavním zdrojem TFA pravděpodobně do budoucna budou různé potravinářské výrobky (trvanlivé pečivo, výrobky z lístkového těsta, jemné pečivo, čokoládové pochoutky) a pokrmy fast food, při jejichž výrobě, resp. přípravě se tuky s vyšším obsahem TFA mohou používat.

6) Že věci nejsou tak černobílé, můžeme demonstrovat ještě na jednom příkladu - kokosový tuk, stále více používaný při výrobě potravin (byť zcela přírodního původu ! ), má ze zdravotního hlediska mnohem nepříznivější složení mastných kyselin než sádlo (a samozřejmě než moderní "umělé" margaríny).
MUDr. Pavel Dlouhý
Ústav výživy, 3. lékařská fakulta UK v Praze
a Společnost pro výživu, Praha

ALTERNATIVA Provamel sojový tuk, obyčejné máslo a sádlo. Kokosový tuk Bio... i s jeho kyselinami. Lepší než rafinované tuky s chemikáliemi/ barviva, aromata/

Jsme stále vedeni k tomu, že mléko je plné zdraví, neboť mlékárny dělají vysoce organizované kampaně za milionové prostředky na podporu prodeje svých produktů. Mléko má však sloužit jako strava pro mláďata všech druhů savců. Je to výživa, která trvá, dokud se anatomie jedince dostatečně nevyvine pro asimilaci stravy, která je žádoucí pro daný druh živočicha. Kravské mléko je určené pro tele, není určeno pro lidské mládě.Aby se zvýšila produkce mléka, je kráva nucena dávat 75x více mléka než normálně. Proto je její strava energetizována a její oplodnění je prováděno uměle a rutinně.
Následkem těchto biologických neuspokojení krávy častěji onemocní obdobně jako lidé, kteří setrvávají v nepřirozených podmínkách. V důsledku toho jsou pijáci mléka vystaveni působení preparátů, které se kravám podávají buď jako léky, nebo jako prevence. U krav jsou stále běžné mastitidy, které potírá penicilin. . Krávy je do mléka vylučují 14 dní. Konzumenti mohou jen doufat, že mlékař je natolik eticky založen, že po těchto 14 dní mléko do distribuce nedá a vzdá se tak ušlého zisku.

Proces homogenizace rozbije bílkoviny a tuk mléka na velice jemné částečky, které se rozptýlí ve stejnorodé (homogenní) tekutině. Tento proces zabraňuje oddělení smetany od mléka, ale zároveň způsobuje, že ledviny nejsou schopny tak malé částečky odfiltrovat a ty se pak dostávají do krevního řečiště, kde páchají nedozírné škody.Enzym obsažený v kravském mléce, nazývaný xantin oxidáza (XO), zaviňuje srdeční problémy napadáním srdce a srdečních artérií a to hned jak vstoupí do krevního oběhu. Z vědeckých výzkumů je zřejmé, že nebezpečí xantinoxidázy přichází hlavně z mléka homogenizovaného. Zajímavé je, že problém spočívá jedině v homogenizovaném, tedy průmyslově zpracovaném mléce. Je-li konzumováno mléko domácí, nehomogenizované, ledviny dokáží XO odfiltrovat a vyloučit z těla ven. Ale je-li mléko homogenizováno, jeho částečky jsou tak jemně rozbity, že XO je absorbována do krevního oběhu, kde napadá srdce a tkáně artérií. Chemické působení XO zjizvuje stěny artérií a srdeční tkáně. Tělo se snaží škodu napravit tím, že zvedá hladinu cholesterolu v krvi a ukládá ochranný tukový materiál na poškozená místa. Když proces pokračuje, zaplňuje tučný materiál (např. cholesterol) artérie a způsobuje známé srdeční potíže. Dle některých vědců je XO faktor do značné míry zodpovědný i za vznik a rozvoj arteriosklerózy (kornatění tepen).

Hlavní bílkovina v kravském mléce je kasein. Organismus krávy ho potřebuje. Avšak pro lidi kasein potřebný není. Většina dětí (60%) kasein vůbec nestráví. Nedokonale a jen částečně strávené bílkoviny mléka pak vstupují do krevního oběhu a dlouhodobě dráždí tkáně. Tak vzniká vnímavost na alergeny. Bílkovinami kravského mléka a mléčných výrobků jsou nezdravě přetěžována játra. Játra musí neustále odstraňovat nedokonale strávené bílkoviny a další zplodiny metabolismu mléka. Tím se značně a navíc zbytečně zatěžují. Přetěžuje se i celý vyměšovací systém. Naproti tomu základní bílkovina lidského mléka je laktalbumin, který je pro člověka lehce stravitelný. Kravské mléko obsahuje o 30 % více kaseinu než lidské mléko, neboť tele zvětší svou váhu za 6 - 8 týdnů dvojnásobně. Váha dětského těla se zdvojnásobí za 6 - 8 měsíců. Složky kravského mléka budují tělo telátka, které roste velmi rychle. Mnoho dlouhých lidí vděčí za bolesti svých zad příliš rychlému, neproporcionálnímu růstu kostry v mladém věku, kdy dostávali kravské mléko.

Mléko je výborný zdroj vápníku. Není pochyb, že je bohaté na vápník. Jenomže mnoho lidí tento vápník není schopno metabolizovat. Pro tělo je použitelný pouze vápník, který je dokonale strávený. U tisíců pijáků mléka bylo zjištěna nejnižší hladina krevního vápníku z celé populace. Nízká hladina vápníku v krvi vyvolává stavy podrážděnosti a časté bolesti kloubů, svalů a rovněž bolesti hlavy. Vápník, jako zásadotvorný prvek, má důležitou schopnost jednak neutralizovat nadbytečné kyseliny a jed­nak uvolňovat. Nemáte-li dostatek použitelného vápníku, svaly jsou v permanentním napětí, uvolňují se nedostatečně. To je příčinou svalových kontraktur, nepříjemných bolestí a následně syndromu chronické únavy.
Chcete-li si být jistí, že máte dostatečný přísun vápníku, jezte dostatečné množství zelených listových zelenin, pampelišek, kopřiv, pórku, pažitky, cibulové natě, petrželky, kapusty, zelí, salátu, kopřivového špenátu, kysaného zelí s křenem, máku, sezamových a dýňových semínek..... to vše je velice bohaté na vápník.
Každý ví, jak velmi důležitý je pro nás vápník. Každý se zajímá o množství vápníku, ale málokoho napadne ptát se na kvalitu a hlavně na jeho využitelnost pro lidský organismus. Zamysleme se: oproti telátkům, pro která je kravské mléko jedině určeno, máme my lidé dvě podstatné nevýhody. Jednak jsme již dospělí a náš brzlík plní zcela jiné a důležitější funkce než je vstřebávání mléka (například imunita); a jednak nám oproti telátkům přece jen něco chybí. Uhodnete co? Pro vysoký obsah kaseinu těžko stravitelné kravské mléko je určeno pro telátka, která mají, jak známo, čtyři žaludky. My máme jen jeden malý žaludek, který je navíc přizpůsoben na lehce stravitelné mateřské mléko. Protože kravské mléko a jeho produkty nejsou tráveny dokonale, vytváří se v lidském těle hlen (mukus). Tento hlen se usazuje a hromadí ve střevech, v plicích, v tělesných dutinách a v celé oblasti hlavy. Nad­bytek hlenu vytváří na vnitřní stěně střev vrstvu povlaku, který pochopitelně zabraňuje dobrému vstřebávání živin. Takový člověk může mít nadváhu, může být obézní a přesto je vlastně podvyživený a trpí chronickou únavou. Nadměrný hlen způsobuje i další problémy: snižuje peristaltiku střev, což nevyhnutelně vede k chronické zácpě. Tuk a hlen vzniklý v důsledku konzumace mléčných výrobků je v pozadí mnoha dýchacích onemocnění. Hlen se hromadí v plicích, v dutinách a ve střevech. Je významným faktorem při vzniku bolestivých problémů nosních a čelních dutin i při tvorbě hnisu v hrdle.

Sýry- Problém sýrů je ještě vážnější. Lidé si neuvědomují, že sýry jsou velmi koncentrovanou potravinou. Na výrobu 1 kg sýra je třeba průměrně 11 až 15 litrů mléka (podle tvrdosti sýra). Je-li některá potravina tak velmi koncentrovaná, nemusíte mnoho jíst, abyste přibrali na váze. Navíc je většina sýrů solena. Jak víte, mnoho soli nejen, že zadržuje vodu v těle a tím zatěžuje organismus, ale zároveň stupňuje riziko srdečních onemocnění. Navíc s problémem sýrů souvisí i otázka bolestí hlavy. Již před více než 200 lety se dobře vědělo, že mnoho sýrů způsobuje bolesti hlavy. Již roku 1780 na to upozorňoval vynikající britský vědec John Fetherle. Uveřejnil statisticky podložené údaje o vztahu mezi požíváním sýrů a těžkými migrénovými bolestmi hlavy. Studia mnoha dalších vědců tyto Fetherlovy nálezy po letech potvrdily. Podle studií je příčinou značné části bolestí hlavy mléčná bílkovina. Při zraní sýrů z bílkovin také vzniká Tyramin – amin a také v sýrech nalezený fenyl­ethelamin. Všechny tyto látky přispívají k bolestem hlavy. Sýry však nezpůsobují bolesti hlavy vždycky. Jisté pokusy potvrzují, že se tak děje hlavně dospělým, kteří užívají mléčné výrobky, ale nedokáží je dobře strávit.
Nezapomínejme, že zelenina svými minerály, vitamíny a energií pomáhá některé škodlivé vlivy sýrů zmírnit.

Kefír, jako jediný obsahuje enzymy, které pomáhají mléko trávit. Navíc není pasterizovaný a obsahuje ty nejlepší probiotické kultury ze všech mléčných výrobků.

Jogurty-

Alternativa... mléko kozí a "mléka" rostlinná