Všechny naše deníky

Obilné mléko 1
40-50% nehlazená celozrnná rýže (Natural), 20-30% kroupy nebo přebraný loupaný oves, v nouzi ovesné vločky (střídat), 10% potravinářská bio pšenice, 10–20% luštěnin – dle věku (střídat čočku, různé druhy fazolí, hrách, cizrnu), 10% lněných či sezamových semínek (střídat), několik zrnek kvalitní mořské soli
Na sítu vše propláchnout, přes noc nechat namočené, ráno přidat vodu tak, aby byl poměr obilí a vody 1 : 5 až 1 : 7. Vařit v tlakovém hrnci na mírném ohni 60 – 90 minut. Pod tlakový hrnec dát rozptylovací síťku. Uvařenou kaši buď propasírovat nebo rozmixovat a nechat projít sítem, nebo pomlít na masovém strojku a nechat projít sítem. Toto obilné mléko se podává buď samotné, jindy jako přídavek do polévky, jindy jako přídavek do kaše místo mléka kravského nebo sušeného. To, co zůstane na sítu je škoda vyhodit. Je to vhodné jídlo pro dospělé, nebo pro starší děti, které už umí jíst hutnější potravu.

Obilné mléko 2
3/4 šálku sladké rýže (druh kulaté rýže), 3/4 šálku hnědé rýže (rýže Natural), 1 polévková lžíce sezamských semínek, 1 šálek vody, 1 špetička mořské soli
Čas přípravy: 5-10 minut, čas tepel. úpravy: 30-45 min.
Tento nápoj je vhodný pro miminka, když matka nemá dostatek mléka. Nicméně, protože některé enzymy obsažené v obilovinách se ztrácejí při opražování, ještě lepší náhradou za mateřské mléko je mléko rýžové. Obilné mléko je skvělá pochoutka i pro dospělé a starší děti a dobře pomáhá při trávení. Hojí podrážděný nebo slabý žaludek.
1) Opražte zvl? celozrnnou rýži a zvl? semínka a společně je rozemelte.
2) Jedna čajová lžička tohoto "sušeného mléka" s několika zrnky mořské soli je odpovídající množství na jeden šálek vody. (Zbytek prášku si nechte na příště).
3) Lehce povářejte asi 30 minut.
4) Obilné mléko se podává vlahé až teplé.

Rýžové mléko - odvar
1 šálek hnědé celozrnné rýže (Natural) , 1 šálek sladké hnědé rýže (druh kulaté rýže) , 20 šálků vody , amasake nebo rýžová sladinka na přilepšení, pokud chcete
Čas přípravy: 5 minut, čas tepel. úpravy: 2 hodiny
Rýžové mléko se často používá jako náhrada za mléko mateřské, když matka nemůže kojit. Nicméně je důležité tuto skutečnost předem konzultovat s odborným lékařem, aby děťátko skutečně dostalo odpovídající výživu. Rýžové mléko je rovněž velmi prospěšné v případech aftů a dětské moučnivky.
1) Vložte všechnu rýži do studené pramenité vody.
2) Přiveďte pomalu do varu a na mírném ohni povářejte dvě hodiny.
3) Potom přeceďte (rýži si dejte stranou na přípravu chleba či palačinek).
4) Rýžové mléko se podává vlahé nebo teplé.
Je jisté, že tuky a sůl musejí být v organismu v určité harmonii. Protože vaše miminko ještě nedostává žádné tuky (kromě mateřského mléka), není ještě vhodné začínat se solením. Proto i do obilného mléka je lépe vyvařit místo špetky soli malý proužek mořské řasy Kombu nebo Wakame.

Mléko z ořechů a semen
Toto mléko stojí na prvním místě, pokud jde o jeho oblíbenost i o kompletnost výživných látek. Burské oříšky jsou zdrojem cenných výživných látek, ale musíme být velmi opatrní na možné plísně. Rovněž s kvalitou sezamových semínek bývají potíže. Než je zakoupíte, velmi pečlivě rozžvýkejte špetku sezamových semínek a jednu minutu ponechte na špičce jazyka. Nesmíte ucítit pálivou nebo štiplavou chuť. Přes veškeré ujišťování obchodníků není pravda, že pálivá chuť je pro sezam typická. Jde o stará žluklá semena, která enormně spotřebovávají vaše bílé krvinky a tím drasticky snižují obranyschopnost vašeho organismu. Řešením rozhodně není opražení takovýchto starých semínek. Použít můžeme rovněž kvalitní mandle, kešu a některá jádra z pecek.  Jako nejvhodnější se ukazuje použití neloupaných mandlí a nepražených semen sezamu. Poměr je možný podle toho, jakou si přejeme hustotu (mastnotu). Běžný poměr je 1/3 šálku pomletých semen, který se doplní vodou a vše se dokonale rozmixuje. Oříšková másla jsou koncentrovanější, proto se používá menší množství.
Na sójové mléko jsou některé děti stejně alergické, jako na kravské. Pro ně se doporučuje tento předpis:

Čistá pramenitá voda, šťáva z mrkve karotky, mandlové máslo a datle.
Mrkev má značný obsah bílkovin, obsahuje 10 000 až 12 000 jednotek betakarotenu (vit. A), dále vitaminy B, E, K, C a má vzácně vyvážený poměr minerálních látek. Mandle se počítají mezi nejstravitelnější, pokud jde o bílkoviny, vitamíny, tuky, minerály i sacharidy. V mandlích jsou všechny potřebné živiny v přirozené rovnováze. Jsou jediné z ořechovin, které v těle vytvářejí tolik potřebnou alkalickou reakci. Datle poskytují vitamíny, vzácné minerály a dávají mléku nenapodobitelnou lahodnou chuť.
Rozmixujte 6 nakrájených předem namočených datlí se šťávou z 5 velkých mrkví, přidejte 10-15 pomletých mandlí. Mixovat, až se vytvoří hladká směs. Pak propasírujte a přidejte další vodu, abyste dostali žádanou konzistenci. Protože nebylo použito tepla, dostanete kompletní vitální výživu, která se rychle vstřebá

Bavlna

buď obyčejná, nebo biobavlna. Biobavlna je jemnější a nehrubne tolik jako obyčejná. Podle způsobu výroby se liší doba schnutí, ale schne rychle a středně rychle.

frote... čistě bavlněné, nebo směs nejčastěji 90% Ba a 10% polyester. Nebo 90 % ba 6 % PAD 4 % PES - např. lotus od Veby. Směsové materiály méně hrubnou.. V různých gramážích. V polyesterové osnově jsou natkané smyčky bavlny.

velur, úpletové froté... čistě bavlněný nebo směsový, nízký vlas, vzhled sametu. Je velmi jemný, skoro vůbec nehrubne.

mušelín.. klasické čtvercovky, liší se úpravou a gramáží, vždy čistě bavlněné

flanel.. jemný, málo saje, různá gramáž

kepr.. 100% bavlna, VV pleny

úplet.. zavazovací pleny

Bambus

Je o 60% savější, než bavlna, struktura vlákna zadržuje molekuly kyslíku a tak je přirozeně antibakteriální. Je to vysoce ekologická varianta látky - bambus je pěstován bez použití chemikálií, jako jsou pesticidy apod, má velmi krátky růstový cyklus a je samozřejmě plně rozložitelný v přírodě.Bambusové froté - na rozdíl od bavlněného - zůstává měkké i po mnoha vypráních, i v tvrdé vodě. Schne déle.

froté.. v různé gramáži , většinou jsou smyčky bambusu vetkány v polyesterové osnově, ale existuje i 100% bambus

úpletové frote- směsové, např. 77% Bambus, 23% Polyester

flauš, různá gramáž. Nejsavější materiál vůbec. např. gramáž 380g/m2 u Bamboo prefold. Po praní "tuhé" stačí narovnat, natáhnout v rukách. Hodně se sráží při prvním praní.

Konopí

Vlákno konopí je 10x silnější než vlákno bavlny o stejné hmotnosti, což se projevuje vyšší savostí, konopí lze na rozdíl od bavlny pěstovat v mnoha klimatických podmínkách s minimální spotřebou vody, díky malému množství škůdců se nepoužívájí při jeho pěstování ŽÁDNÉ HERBICIDY a jen MINIMUM PESTICIDŮ.

frote

flauš - buď 100% konopí, nebo směs 55% konopí/45% bavlna

Polyester

mikrofrote - je velmi absorbční, rychle schne a narozdíl od bavlněného froté nikdy nezhrubne. Mikrofroté je antibakteriální.

fleece - vnitřní vrstva kapsových plenek, nebo svrchní vrstva AIO i kapsovek, nebo materiál na svrchní kalhotky. Je vodoodpudivý, na tlak proteče ale zůstane suchý.

minkee- nebo minky, velmi jemný mikropyš, používá se jako svrchní vrstva, vyrábí se i s vytlačovanými motivy

polyester s PUL membránou- svrchní materiál kapsových a AIO plenek

polyesterové pleteniny s PUL zátěrem - svrchní materiál kapsovek, AIO a svrchních kalhotek

směs 55% polyester / 45% polyuretan, plenka Komfort 2v1 Popolini

Modal umělé vlákno na bázi viskozy, používá se jako vnitřní sací vrstva

Sherpa- druh pleteniny podobný ovči vlně- beránková struktura, nejvíce podobná flízu. . Velmi jemná, dobře saje.Bývá zpravidla ve složení od 75% Ba a 25% polyester, do 91% Ba a 9% polyester, kdy polyester tvoří osnovu, ale je i čistě bavlněná.

Interlock - druh pleteniny, bavlna nebo vlna, dvojitá pletenina, velmi tenká a jemná

Jersey - druh pleteniny, jednoduchá tenká pletenina /" tričkovina" /

http://jaknato.webpark.cz/html/Jogurt.html

Jogurt 100x jinak návody a diskuze

http://www.baby-cafe.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=4006

http://www.mimibazar.cz/recept.php?id=5253

http://diskuse.dama.cz/d.php?d=5541

http://koloweb.wz.cz/jogurt.html

http://fotoaika.net/?text=57-domaci-jogurt-mnamka

http://www.victorie.cz/magazin/klasicke-recepty/domaci-jogurt.aspx

http://www.vasedeti.cz/clanky.php?clanek=358&nazev=Dom%C3%A1c%C3%AD%20jogurt

http://recepty.vareni.cz/domaci-jogurt/

A řekni sýýýr ...

http://www.namlate.com/syry/newsyry01.htm

http://www.tyden.cz/rubriky/apetit/syry-z-vlastni-kuchyne_2042.html

http://www.labuznik.com/recipe.php?ID=15716

http://diskuse.dama.cz/d.php?d=3957

Nemléčný příkrm, výživa do 1 roku

Do jednoho roku dítěte je výběr vhodných a hlavně bezpečných potravin poměrně chudý. Je velmi žádoucí se nesnažit příliš o chuťovou pestrost stravy a zavést jen asi 10 "bezpečných" potravin. Zdálo by se, že naprosto opomíjíme řadu doporučení o pestrosti stravy, šidíme miminko a bráníme maminkám pěkně si užít budování jídelníčku pro své dítě. Ze zkušeností víme, jak je těžké dodržet výše uvedené doporučení a "ustát" útoky okolí ("chudáček, nic mu nedopřejí!" "vždyť to dítě jí pořád to samé!") nebo chlouby ostatních maminek, "co ten náš už jí". Dítěti však toto "omezení" -na rozdíl od dospělých -nevadí (mateřské mléko je také -relativně -stále stejné). Snaha o zavedení pestrého jídelníčku bude naším úkolem až od 1. do 3. roku života dítěte. Na nové chuti je třeba dítě zvykat postupně, nejlépe metodou třístupňovébo zavádění příkrmu. Tento způsob se běžně užívá u alergiků a atopiků (tedy i v případě, kdy je alergikem jeden z rodičů) a stále více se doporučuje u dětí zdravých.

- První týden (možno i déle) podáváme vždy jen jednu potravinu, vždy nejprve tepelně upravenou (vařenou, dušenou).
- V dalším týdnu přidáváme další potravinu -nemléčný příkrm dítěte je tedy dvousložkový, v týdnu následujícím potravinu třetí.
- Pokud zavedení tří nových potravin během tří týdnů nevyvolá žádnou nežádoucí reakci, zavádíme další nové potraviny i v kratším intervalu (asi dvě za týden).
- Nové potraviny nezařazujeme na noc (v případě potíží se hůře shání pomoc) a ze stejného důvodu je zařazujeme raději doma než na cestách. Aspoň první měsíce podáváme všechny nové potraviny včetně ovoce a zeleniny tepelně upravené (týká se to i jablek, hrušek, a dokonce i banánu). V syrové formě je podáváme až poté, kdy bezpečně víme, že nepůsobí dítěti žádné obtíže. Tepelnou úpravou se totiž potraviny stávají stravitelnější a u mnohých klesá riziko vyvolání alergické reakce.
První nemléčnou potravinou bývá nejčastěji mrkev, pak obvykle následují brambory (pozor na jejich kvalitu koncem zimy a počátkem jara), rýže. Ze zelenin je vhodná loupaná cuketa a dýně, zelený hrášek, brokolice, kedluben, později salát, špenát. Z ovoce nejdříve podáváme dušené jablko, dále dušenou hrušku, po 10. měsíci meruňky, borůvky, maliny.
Po rýži další z bezlepkových obilnin -kukuřice (mouka, krupice), amarant (zrno, mouka), pohanka (krupice, mouka, zrno loupané), jáhly.

Po 10.-12. měsíci můžeme zařadit jogurt, libovou krůtí a telecí svalovinu, žloutek.
Rybí maso, červenou řepu a celer jako velmi agresivní spouštěč alergických reakcí zařadíme až po 15. měsíci života. Do jednoho roku příkrmy nepřisolujeme ani nepřislazujeme.

Vařit, nebo kupovat?
Na trhu se objevuje stále větší množství hotových pokrmů pro kojence a je poměrně obtížné se v nabídce orientovat. Navzdory výše uvedenému doporučení WHO bývají jedno- a dvousložkové příkrmy obvykle označeny výrazným nápisem "Od 4. měsíce". Tato informace je zavádějící, vychází ze starého doporučení, které předpokládalo, že nekojené děti potřebují nemléčný příkrm dříve. Bohužel se zatím nedaří přesvědčit o této skutečnosti výrobce -pro ty je samozřejmě podstatný rozdíl, zda získají zákazníka o 2 měsíce dříve.
Nespoléháme jen na název kupovaného příkrmu. Běžně se stává, že v názvu najdeme jednu až dvě složky a vzadu na obalu malými písmeny vypátráme dvě až tři další -obvykle takové, které zatím do stravy dítěte rozhodně zavést nechceme. Jako první se v seznamu použitých surovin uvádí vždy složka, které je v pokrmu nejvíc. Osvícenější výrobci pak uvádějí poměr použitých složek v procentech. Důkladně zkontrolujeme (zejména pro děti do 12 měsíců), zda hotový pokrm obsahuje cukr (sacharózu), sůl, lepek, vaječný bílek nebo bílkovinu kravského mléka. Jen sami rozhodujeme, co bude obsahovat jídlo našeho dítěte -a máme právo na všechny potřebné informace.

Přednosti kupování
- Suroviny vyhovují velmi přísným normám pro kojeneckou stravu.
- Výrazně ušetříme čas.
- Jsou okamžitě po ruce.
- Pokud dítě nesní příliš velký objem, jsou hotové pokrmy výhodné i finančně (počítáme-li také svůj čas a energii spotřebičů).

Zápory hotových pokrmů
- Nemůžeme ovlivnit složení pokrmu, resp. ovlivníme jen výběr v obchodě -a možná tomu budeme věnovat dost času (aspoň než najdete svou značku).
- U pokrmů, které obsahují více než tři složky, výrobce nabízí často kombinace potravin, které jsou minimálně sporné.
- Pokud dítě sní na posezení víc než jednu skleničku pokrmu, je tato varianta finančně dost náročná.

Kdy určitě vařit
- Známe-li přesně původ používaných surovin (vlastní nehnojená zahrada, vlastní přirozený chov, biopotraviny s certifikátem).
- Je-li dostatek času a chuť vařit.
- Když potřebujeme přesně kontrolovat složení pokrmů pro dítě (třeba v případě alergického nebo jiného onemocnění).
- Potřebujeme-li šetřit spíše peníze než čas. Ideální je vybrat si postup, který nám vyhovuje právě pro danou situaci a den. Tedy mám-li čas, chuť a vhodné suroviny, pak vařím. Chci-li trávit čas jinak nebo to nestíhám, kupuji. Většina maminek oba postupy kombinuje a určitě nelze říct jednoznačně a obecně, jak je to kdy vlastně správně. NEBO MŮŽEME NAVAŘIT NA VÍCE DNÍ vařící plníme do vypařených sklenic od dětské výživy nebo šroubovacích sklenic přiměřené velikosti, ihned zavíčkujeme a obrátíme dnem vzhůru. Min. polovina víček se určitě chytí, zbylou polovinu uchováváme v lednici na nejchladnějším místě a postupně konzumujeme.

Poznámka o banánech
Syrový banán pravděpodobně není pro děti úplně vhodnou počáteční potravinou. Zvláště pro ty, které s nemléčným příkrmem začínají, nebo pro velmi citlivé jedince. Může totiž způsobit trávicí obtíže -zvracení, průjem nebo vyrážku v místě, kde se lžička se škrábaným syrovým banánem dotkla tváře dítěte. Příčinou nebývají banány jako takové, ale skutečnost, že se sklízejí nezralé. Mohou proto u citlivých dětí vyvolat v zásadě reakci jako každé jiné nezralé ovoce. Nejmenší děti mnohem lépe snášejí banán tepelně upravený, dušený nebo ve formě kompotu, větší děti si mohou pochutnat na čerstvém banánu, který má dozrálou žlutou slupku, příp. s pevnými tmavými skvrnkami. Tepelná úprava banánu není u nás zcela běžná, ale je to postup mnohokrát úspěšně vyzkoušený. Získali jsme ho od přítelkyně z Kolumbie, která má s přípravou banánů výrazně větší zkušenosti než my -však tam také banány rostou jako u nás jablka. U dětí do asi 9.-10. měsíce je na místě určitá ostražitost vůči syrovému žlutému banánu.

'"Poznámka o lepku
Lepek je bílkovina obilného zrna obsažená v pšenici, ovsu, žitě a ječmeni a ve všech výrobcích z těchto obilovin (tedy např. v mouce, krupici, vločkách, chlebu, rohlících, těstovinách, ale také v některých uzeninách, kečupech a polotovarech). Celiakie (nesnášenlivost lepku), alergie na lepek a hlavně další špatně vysvětlitelné reakce na konzumaci obilných výrobků se zdají stále větším problémem, o čemž svědčí i vývoj v doporučeních dětských lékařů:
V roce 1994 byl zdravým dětem lepek "povolen" od 6 měsíců, dětem ohroženým alergií od 8 měsíců.
V roce 1997 byl povolen zdravým dětem od 8.-9. měsíce, ohroženým alergií od 10.-11. měsíce.
V roce 2005je podle názoru řady odborníků vhodné odsunout zavedení lepku na konec 1. roku, a to i u zdravých dětí, tj. u dětí bez alergické dispozice.
Pokud dítě začne jíst lepek až v době, kdy je jeho trávicí trakt dostatečně zralý, je nebezpečí nepříznivých reakcí (ať okamžitých, nebo velice dlouhodobých) podstatně menší. Známe nejeden případ, kdy lékaři až v dospělém věku odhalili souvislost četných zdravotních obtíží s předčasným podáním lepku. Přimlouváme se tedy za jeho zavedení ve stravě až na konci 1. roku. Je určitě výrazně méně omezující nejíst piškoty, krupici a těstoviny do 1. roku a pak si na nich pochutnávat po zbytek života, než je jíst nějakou dobu od 3 měsíců a pak po zbytek života na ne vzpomínat.

Některé americké studie doporučují začít s podáváním lepku po 6. měsíci. jiné doporučují až po 9. měsíci nebo dokonce po 12. měsíci. Konkrétní studie a články jsou na internetu k přečtení.

Zdroj: Zdravá výživa malých dětí, autorky Olga Illková,, Lucie Nečasová, Zdeňka Vašíčková,uvedeno ve spolupráci s nakladatelstvím Portál, www.portal.cz

Toto jsou všeobecně platné zásady, uplatňované celou populací, včetně dětských lékařů.. PLNO ZAŽITÝCH OMYLŮ.. jako ta pitomost se špenátem... už obrázek.. proč tu není kojící se miminko?

Přirozenou a nejlepší výživou kojence je mateřské mléko. Plně kojené děti nepotřebují do šesti měsíců věku žádnou jinou výživu s výjimkou vitaminu D a vitaminu K,/ první omyl, MM stačí, vit D stačí v zimních měsících, pokud nesvítí slunce dlouhodobě , Stvořitel nebyl pitomec a žádná kočka koťatům do lékárny nechodí/ které se jim podávají orálně. Speciálním případem jsou však děti nedonošené, které potřebují daleko více minerálních látek, vitaminů i dalších nutričních látek/ potřebují svou matku, nošení a MM/. Pod lékařským dohledem je proto nutné doplňovat výživu nedonošeného dítěte ještě o další složky potravy- no, ve specifických případech možná ano.

Po šestém měsíci věku dítě by dítě mělo dostávat kromě mateřského mléka i zeleninu, ovoce a postupně další potraviny. Pečivo se doporučuje až od dokončeného sedmého měsíce, kvůli obsahu lepku./ raději od 9. měs až roku, ale budiž /Pokud je dítě dále dlouhodobě pouze kojené, je menší, drobnější, trpí nedostatkem bílkovin, železa, minerálních látek a dalších nutričních látek/ no, tak nad tím mi rozum zůstává stát/.

Náhradní výživa kojenců je již v současné době upravována tak, aby i příjem vitaminů a minerální látek byl dostatečný. Náhradní výživa obsahuje i stopové prvky (včetně jodu). Při náhradní kojenecké výživě se začíná i dříve s příkrmem přidávaným k mléčné stravě a vitamin D se podává v nižší dávce. / Upravené kravské mléko je furt kráva, takže UM jen v případě nouze nejvyšší, když máma absolutně nemůže kojit.. jinak u kojených dětí jsou i mléčné kaše nesmysl/

Významnou součástí výživy batolat jsou vápník, železo a zinek. Tyto látky mají přímo vitální význam pro časný růst a vývoj organismu. Vápník je potřebný k dostatečné mineralizaci kostí a zubů. Dítě v tomto věku / v jakém věku?/potřebuje denně 800 mg vápníku, což představuje asi 0,5 litru mléka a 100 gramů tvrdého sýra. /Je ověřeno, že ve všech zemích, kde je vysoká spotřeba vápníku, je vysoký výskyt zlomenin, a ve všech zemích, kde je nízká spotřeba vápníku, je nízký výskyt zlomenin, tedy že ve skutečnosti je tomu přesně naopak, než jsme se dlouhá léta domnívali/

Nejbohatším a nejlépe využitelným zdrojem železa je maso/to ano, ale nejnebezpečnějším, milý Watsone,/ z kuřecího masa se do organismu vstřebá 10-12% železa, z hovězího masa až 20-24%. Naopak z rostlinných zdrojů je železo špatně využitelné. Vstřebatelnost železa zvyšuje vitamin C. /Kvalitní rostlinné zdroje železa jsou sušené ovoce, celá obilná zrna (včetně celozrnného chleba), ořechy, zelená listová zelenina, semínka a luštěniny. Bohatá na železo je také sojová mouka, petrželová nať, potočnice, melasa a jedlé mořské řasy. Dříve také lidé používali k vaření železné nádoby, které uvolňovaly železo do potravy. Schopnost vstřebávání železa z rostlin je zvýšena přítomností vitamínu C (kyselina askorbová) v jídle a také dalšími organickými kyselinami jako jsou kyselina jablečná (v dýních, švestkách a jablkách) a kyselina citronová, takže jablko s hřebíky je ideální/

Zdrojem zinku je maso, mléko a v menší míře obiloviny, přičemž opět je větší využitelnost zinku ze živočišných než z rostlinných potravin. U dětí s vegetariánským způsobem výživy je závažným problémem jak nedostatek zinku, tak i železa a vitaminu B12. / hloupost, tato teorie je zbožné přání producentů masa, žádná seriozní studie to nepotvrdila... /

Jak by měl vypadat konkrétní jídelníček batolat ?

K snídani by měly mít mléko/ tak to,už jsem tu vysvětlovala milionkrát, kravské mléko zahleňuje a zatěžuje trávicí systém, obsahuje mraky škodlivin.. vše co ty ubohé krávy snědí-třeba plesnivého, antibiotika, hormony a jiné věci co přestupují do MM.. /. kousek chleba/ opět těžko stravitelné, s droždím, které škodí.. když už tak po 2 roce celozrnný, kváskový/ s máslem /a tím tu kombinaci zazdíme.. tuky, vysrážené bílkoviny a je vymalováno/ a sýrem nebo medem / med bohužel nee..do 3let/, k svačině by mělo být ovoce a jogurt /jogurt ano../nebo jiný mléčný výrobek/ zase mléčná strava.../ Oběd má obsahovat maso/nemusí../, u dětí ve věku do 18 měsíců by to mělo být 25 g (asi 2 polévkové lžíce), u dětí do 3 let zhruba 40 g. Maso lze nahradit vajíčkem, polovinou pro děti do 18 měsíců, jedním vejcem pro děti starší. Přílohou k masu mohou být brambory/ bílkoviny a obiloviny jsou vražda na zažívání/, rýže nebo mixovaná zelenina. K odpolední svačině by mělo dítě opět dostat ovoce nebo mléčný výrobek/zas mlíko.. kde je zelenina?/. K večeři jsou vhodné těstoviny, rýže či brambory, se zeleninou. Jídlo je vhodné opět doplnit mlékem/ čtvrtá mléčná dávka- navíc mléko se v žaludku srazí na těžko stravitelnou hroudu.. do toho brambory a je do rána o peklo v bříšku postaráno./ či mléčným výrobkem. Pití bychom měli dětem nabízet v průběhu celého dne, nejvhodnější je voda nebo ředěná ovocná šťáva, příp. ovocný čaj.. neslazené.

Od 4. měsíce, pokud už teda "musíte" .. zvolila bych striktní antialergický režim. Pouze Sinlac, Bio rýži od Hipp ze zeleniny mrkev, brokolici, cuketu z ovoce hrušku. A kojit, kojit, kojit co to dá.. i min. množství. Pokud to jde.. i upravené kojenecké mléko je pořád kráva.

Pokud je dítě těžký alergik, může vadit cokoliv z toho.. existuje i reakce na rýži a mrkev!!!!!!!!!!!!!!!! Buďte prosím opatrné při zavádění příkrmů, u těžké rodinné zátěže podávejte na chodbě ve špitálu. Beze srandy.. anafylaktický šok může být smrtelný.

Po 6. měsíci už se můžete rozšoupnout..ovšem stále bez lepku :-)) tedy obilninové kaše bez přidané chemie a pokud vámto svědomí dovolí tak i bez kravského mléka. Rozdělat jen do vody, pokud je nutno tak přichutit přesnídávkou, nejlíp bez cukru. Ali doporučuje Bio instatní kaše od Country Life. Kukuřice, pohanka, proso, rýže. Jsou jednodruhové i kombinované. Nebo Alnaturu Hirse/proso/. Klasické kaše od Hami a Sunaru jsou plné zbytečné chemie, nepovažuju to za extra dobré řešení. Z ovoce už cokoliv co roste tady, raději převařené a bez cukru. Ze zeleniny také.. pozor na brambory, bývají těžko stravitelné. Super jsou topinambury, tuřín, dýně Hokkaido... kdo chce tak může dávat skleničky.. BEZ MASA. Maso stačí 1x týdně, klidně ve skle, nebo biomaso. Existují bezlepkové kuku piškoty.. obsahují vejce, takže třeba zkusit. Většinou alergizuje syrový bílek, takže v tom vadit nemusí.

Po 9. měsíci už se můžete rozšoupnout s lepkem, pokud není široko daleko žádný alergik a dítě snášelo vaše experimenty bez ztráty květinky. Začala bych ovsem... obsahuje jinou bílkovinu než pšenice. A špaldou... bílou mouku bych teda do roka dítěti nedala. A celozrnnou až po 2. roce věku, je náročná na trávení..

Inishkea

Pokroky organické chemie v polovině 19.století osnovaly fantazii městské populace. V roce 1856 byl vynalezen „Liebigův masný extrakt“, nyní znám jako bujonové kostky.Mnozí měli za to, ýe nastává když ne celosvětová, tak alespoň panevpropská éra hojnosti potravin – hojnosti, která nepochází z polí a farem, nýbrž z chemických laboratoří a závodů. Ohromná množství jedlých tuků – rostlinných, rybích či jiných – se zdála být nejperspektivnější pro „vytváření“ nových, dosud nevídaných potravin. Jedním z takových produktů se stal pevný tuk. Byl vyroben v roce 1869 tak, že se tekutý rostlinný olej, zahřátý na vysokou teplotu napustil vodíkem. Tuk byl tak pevný, že se hodil k výrobě svíček i mýdla.

Proces sycení molekulových řetězců atomy vodíku byl nazván hydrogenací (ztužováním) a látku, která tím vznikla nazvali stearin (z řeckého stear – pevný tuk, sádlo). Pak si vyhrnuli rukávy a pokračovali v experimentech s tuky. Přesto teprve v roce 1902 Američan Norman dokázal vytvořit podmínky, při nichž hydrogenace nebyla úplně ukončena, následkem čehož byla tuková masa podobná pastě. Na první pohled se nic nezměnilo, kromě hustoty a vůně, které byly jiné, přesto však neméně odporné než u pevných tuků. Nebylo vše tak jednoduché, jak se zdálo: při hydrogenaci se totiž tříští a přetáčejí molekuly mastných kyselin a v důsledku toho vznikají znetvořené molekuly – trans-izomery mastných kyselin, zkrátka transfigurované tuky (trans fats, trans fatty acids).

Výsledný syntetický tuk „napumpovali“ barvivy, konzervanty, antioxydanty, emulgátory a veřejně prohlásili, že byl vyroben nový druh potraviny, jakási analogie mléčného másla – margarín (franc. margarine).

Transfigurované tuky se v přírodě vyskytují v nevelkém množství v masu a mléčných produktech. Tyto přirozené látky ale nepředstavují žádný problém.
Transfigurované tuky z regálů v obchodech s nimi ovšem nemají mnoho společného. Jsou vytvořené průmyslově částečnou hydrogenací rostliných olejů a živočišných tuků. Tento chemický proces byl vyvinut na počátku 19. století a první výrobek zpracovaný touto metodou poprvé přišel do prodeje v roku 1911 pod názvem Crisco.

Na rozdíl od přirozených nejsou transfigurované tuky potřebné, a také nejsou právě prospěšné zdraví. Konzumace transfigurovaných tuků pětkrát zvyšuje riziko koronární srdeční choroby. Zdravotníci proto celosvětově doporučují omezení spotřeby transfigurovaných tuků na stopová množství. Transfigurované tuky získané částečnou hydrogenací olejů jsou obecně považovány za mnohem horší než přirozené.

Značným problémem v této oblasti zůstává obsah trans mastných kyselin v nejrůznějších druzích trvanlivého pečiva, jemného pečiva, polev a dalších cukrářských výrobků. Při výrobě těchto produktů jsou částečně ztužené tuky stále používány a jejich konzumací je tedy možné snadno překročit maximální limit denního příjmu trans mastných kyselin (2 % z celkového množství přijaté energie za den). Proto by se pozornost spotřebitelů měla zaměřit spíše na potraviny tohoto typu.

Rostlinné tuky (neboli margaríny) jsou směsí kvalitních rostlinných tuků a olejů, kde výchozí surovinou je vždy přírodní produkt - rostlinný olej, ale rafinovaný:( . Výroba rostlinných tuků je založena na jednoduchých mechanizmech: intenzivním mícháním předem připravené směsi tukové a vodní složky vznikne homogenní směs, která se nechá krystalizovat na chlazených válcích a současně se mechanicky zpracovává hnětením. / a s přidáním emulgátoru/ Vlastní výroba rostlinných tuků je tedy, podobně jako výroba másla, založena pouze na fyzikálních procesech. Ostatně i klasické stloukání másla v máselnici na venkově je dnes nahrazeno průmyslovými technologiemi.

Jogurt je mléčný výrobek, při kterém se v mléce po 4-8 hodin nechávají při teplotě asi 40 °C vyvíjet bakterie, které procesem zvaným kysání přemění cukr (laktózu) na kyselinu mléčnou. Jde o nejrozšířenější funkční potravinu na světě. Nejběžnějšími bakteriálními kulturami, používanými pro výrobu jogurtů jsou Streptococcus salivarius a Lactobacillus bulgaricus.

Ve velkém množství pro spotřebitele se ve světě začal jogurt vyrábět teprve na začátku 20. století. Původně se nechávaly kysat přímo ve skleničkách, ve kterých se později prodávaly, ale postupem času se kysnutí přesunulo do obrovských nádržích v mlékárnách a do skleniček či kelímků se stáčel již zkysaný produkt. Obecně lze říci, že jogurt působí blahodárně na střevní mikroflóru člověka a je spolu s acidofilním mlékem nejvýznamnější probiotickou potravinou.

U nás se již tradičně vyrábí mnoho kysaných mléčných výrobků kefír, různé druhy zákysů, jogurt, acidofilní produkty, tvaroh, smetana atd. Technologie výroby těchto produktů mají společné to, že jsou vyráběny z mléka nebo smetany kvašením. Vše ostatní je již různé, v první řadě se jedná o to, že zákysy obsahují různé kultury mléčných bakterií (mléčné koky, mikroaerofilní tyčinky, acidofilní bakterie atd.) a kromě toho se mohou přidávat i kultury mléčných kvasinek.

Kyselý mléčný produkt má opravdu léčivé vlastnosti, ale pouze v tom případě, že na 1 cm³ neobsahuje menší než níže uvedené množství aktivních (živých) bakterií, O toto množství existují spory mezi největšími dodavateli jogurtů. Jde o to, že množství těchto bakterií je přímo úměrné době trvanlivosti, po jejímž uplynutí bakterie hynou a produkt se mění v nejlepším případě na bezcenný.

Výrobci se snaží zavést pojem "jogurt s prodlouženou trvanlivostí", avšak v tom případě nemůže obsah aktivních baktérií zůstat na úrovni, která zajišťuje léčebný a profylaktický účinek. Pokud spotřebitelé přijmou název "s prodlouženou trvanlivostí", umožní výrobcům používat silnější konzervanty a prodloužit dobu trvanlivosti na věčnou (a proč by ne?).

Kromě toho výrobci kyselých mléčných produktů aktivně udržují ve vědomí spotřebitelů mýtus o tom, že jogurt je velmi zdravý a potřebný. Například se tvrdí, že jogurt je schopen pokrýt deficit vitamínů. Přesto výzkumy dokazují, že kdybychom měli prostřednictvím jogurtu uspokojit potřebu vitamínů, museli bychom jej konzumovat v takovém množství, které by asi každý žaludek nesnesl.

Pozn.: Mléčné výrobky jsou bohaté na bílkoviny, vitaminy A, B2, B12 a D, kyselinu listovou, ale především jsou bohatým zdrojem vápníku.

Jogurt bezpochyby působí proti škodlivým mikroorganismům, protože vyvolává produkci kyseliny mléčné. Kysané mléčné produkty jsou ve všobecnosti velmi hodnotné díky živé mikroflóře, kterou obsahují a která aktivuje náš imunitní systém. Kyselé prostředí, jež se v produktu vytváří, však zdaleka není prospěšné všem. Specialisté na dětskou výživu doporučují podávat dětem pouze přírodní jogurt (kefír) bez jakýchkoliv přísad- Hollandia a Bio Olma.

Kefír neboli jogurt je velmi zdravý ve srovnání s jinými druhy jogurtů (aromatizovanými, s ovocnou složkou, atd.)., protože v něm nejsou součásti, které snižují obsah samotné jogurtové báze - živou mikroflóru. Módní pojmenování "jogurt" místo tradičního "kefír! dovoluje celý produkt prodávat dráže - pouze v tom spočívá jejich rozdíl. Kefír či "jogurt" však neznamená totéž - nesmí obsahovat škrob pro zahuštění a jiné "vylepšovače" na zvýraznění chuti, barvy nebo konzervanty k prodloužení trvanlivosti.

Do ovocného nebo zeleninového jogurtu je povoleno přidat 30 % chuťových přísad. Když si koupíte například jogurt s hruškovou příchutí, dostanete kyselý mléčný produkt, ve kterém žádné hrušky samozřejmě nikdy nebyly. Vlastní hruškovou esenci tvoří butylacetáty (butylové estery kyseliny octové). Máte právo věřit výrobcům, že butylacetáty nejsou škodlivé (o prospěšnosti nemůže být ani řeči), ale vězte, že jsou to rozpouštědla, která se používají například při výrobě nátěrových hmot.

Je lepší vyhnout se jogurtům s ovocnými přísadami - kousky ovoce nebo například celými bobulemi. "Kousky" totiž procházejí sterilizací bez tepelného zpracování. Ovoce či zelenina se chrání před zkažením zcela originálním způsobem: ozařováním atomovým zářením.

Kupujete-li jogurty, pamatujte, že mezi nimi jsou "živé" /ty, v nichž se nacházejí živé zákvasové kultury - mikroaerofilní tyčinky nebo termofilní streptokok) a pak ty, v nichž jsou tyto kultury usmrceny. Posledně jmenované se vyznačují neobvykle dlouhou dobou trvanlivosti, které se dosahuje tepelným zpracováním produktu, během něhož zákvasové kultury hynou. To už vůbec není jogurt, nýbrž nepotřebný, i když možná neškodný jogurtový výrobek.

Pozn: - České předpisy nejsou tak přísné jako třeba francouzské nebo belgické, kde jogurt nesmí obsahovat žádné přídavky, tedy žádné stabilizátory, ale ani vitaminy nebo jiné mléčné kultury. Je však přísnější než třeba v Německu nebo Velké Británii, kde může být za jogurt označen i výrobek, který byl tepelně ošetřen, a tím zbaven i blahodárných živých bakterií.

Opravdový "živý" jogurt má jenom krátkou dobu trvanlivosti a musí se skladovat pouze v chladničce při teplotě pod 8°C. Pokud výrobce na obalu uvádí měsíční dobu trvanlivosti, tento jogurt nestojí za vaši pozornost - je mrtvý a "bydlí" v něm pouze konzervanty, které jsou danému produktu cizí. Někdy bývá na obalu "dlouho žijícího" jogurtu zvláštní upozornění odkazující na obsah živé bakteriání kultury. Mikroflóra je možná i živá, ale máte kupovat jogurt, na jehož obalu se výrobce neobtěžuje uvést, jaký konzervant použil? Kromě toho se kvůli snížení výrobních nákladů (nikoli ceny) produktu cukr nahrazuje náhražkami, například aspartamem ...

Přirozeně, obsah škodlivých látek v jogurtu s kousky ovoce je nepatrný, ale sama přítomnost těchto kousků činí tento výrobek v nejlepším případě zbytečným.

Dobrý jogurt si vyrobíte doma bez zvláštní technologie a přístrojů..