Atypická rodinná situace

Dobrý den,
po ovdovění jsem začala hlídat holčičku, ( vyzvedávat ze školky a pohrát si s ní včetně večeře, než příjde její otec z práce. O tom, že někoho na hlídání potřebují mi řekl ještě můj manžel, který ho znal z práce a věděl, že potřebuje někoho na pravidelnou pomoc s dcerkou. -Zpočátku jsem to brala jako přivydělání, ale velmi rychle jsem si na ní zvykla a mám jí velmi ráda a myslím, že je to vzájemné. Postupně jsem se dozvěděla jejich storry:
Otec má dceru ve vlastní péči od jejích 3 let. Matka je "poněkud atypická" . Přišla zhruba po 10ti letech neplacení nájmu a stížností sousedů o byt, ve kterém nebyla elektřina, protože jí neplatila a netekla voda - ze stejného důvodu, nebyla klozetová mísa a pod. Byt byl vyklízen pracovníky s respirátory, a byl tam hmyz a plíseň a pořádek jako v kontejneru ( dle pisatele článku v časopisu a článek byl i s fotkama )... V tomto prostředí bylo dítě i přes upozorňování a stížnosti otce do tří let...Tato "matka" již o jedno své dítě přišla, dostal je do péče jeho otec.
Nyní tedy matka střídá doručovací P.O. Boxy, zřejmě má problémy s bydlením. Nebyla prý dosud zaměstnána déle než 3 měsíce. Dluh na nájemném a jiné dluhy splaceny nemá. Matka samozřejmě neplatí alimenty na rozdíl od doby kdy do tří let měla dítě ona a výživné otec zasílal. Můj přítel je ze cizinec, po studiích zde zůstal, známost s matkou dítěte byla povrchní - manželé samozřejmě nikdy nebyli. Vysvětluji si pomalost soudů a "různá zvláštní " rozhodnutí i tím, že nejen, že je neobvyklé, svěřit dítě otci ( i když zde byl precedenční případ nevlastního sourozence ), ale i jeho původem. Poslední soudní rozhodnutí z podzima 2002, proti kterému se obě strany odvolali je, že dítě zůstane u otce ( proti tomu se odvolala matka ) a bude jednou za 14 dní v pondělí ve 14 hod v dětském krizovém centru za přítomnosti personálu mít kontakt s matkou. ( proti tomu se odvolal otec, protože se nemůže uvolnit ve 12 v práci jet hodinu domů vyzvednout dceru ve školce a hodinu jí dopravit do centra a pak stejně zpět . Není možné si plýtvat dovolenou a riskovat špatné hodnocení zaměstnavatele na tuto pro dítě spíše rušivou záležitost. )
Další soud měl být v červenci, ale matka se nedostavila...( jako již několikrát ) a další soud má být na podzim.
Matka nyní začala projevovat aktivitu - byla na třídní chůzce budoucích prvňáčků a živě diskutovala s učitelkami do doby než tam přišel přítel... Také se přesunula do blízkosti chaty, kde je dcerka o prázdninách u babičky..
Já jsem se nikdy s holčičkou nechtěla na toto téma bavit, nepřísluší mi to. Jen občas o ní řekla poznámku, která mne zarazila. Třeba : tu jizvu mám proto, že mne máma pustila s chodítkem ze schodů... Nebo : babička mi na chatě řekla, ať utíkám rychle dovnitř že jde máma ... a pak jí vyhnala. Podotýkám že babička je vlastní matka této zvláštní ženy a nemá s ní dobré vztahy..
Nyní jsem byla přítomna velmi zvláštní situaci, první den ve škole. Uvítání dětí, úsměvy, příjemná atmosféra a najednou se objevila její matka. Dívenka když jí zahlídla, se mne oběma rukama křečovitě chytla a třásla se - evidentně se bála. Odvedla jsem jí od ní a utěšovala jí. Je to velmi nepříjemné.
Chtěla bych vědět, jak postupovat, když se opět octneme v její blízkosti? Lze zamezit těmto situacím? Jaký to má vliv na dítě? Je běžné, že soudní řízení trvá déle než 3 roky? Jak a jestli vůbec s holčičkou o těchto věcech hovořit? O svou starší dceru se tato matka již nezajímá, je to asi tím, že je jí 14 let... Dále mne zajímá, jak moc jsme předurčeni genetikou a jaký je podíl výchovy. Jak mohli ranné nepěkné zažitky ovlivnit další vývoj... Otázek je moc, snad jsem řekla to nejdůležitější... Děkuji za odpověď