Re:Vzteklé dítě

Soňo, je to náročné...
Když jsem si četla vaše řádky, nic moc světoborného mě nenapadlo. Snad jen - začnu vámi. Nebojte se toho, když máte vztek, jste naštvaná. Doporučuji vám si tento vztek nenechat ve svém nitru, ale jakýmkoliv způsobem "ho vydat ven". Dejte třeba malou do ohrádky, když je ho ve vás hodně a běžte si zakřičet do koupelny, jestli to potřebujete nebo udělajte něco, aby se pak nestalo, že tuto svoji emoci pak směřujete proti malé. A nemějte strach, když takové emoce přijdou, myslím, že většina maminek si je někdy prožila... Co se týká malé - možná to bude aktivní dítě - nevím. V této chvíli je to ale náročné, protože ještě nechodí, abyste se s ní mohla honit na hřišti a trochu energie "z ní vydat". Zkuste udělat to, co vás napadá a bylo by pro ni příjemné - napadá mě: vyklidit jednu přihrátku v kredenci a dát jí tam věci "na vaření", když vy vaříte, dát jí knížky - leporela na zem v pokoji, když vy si vezmete nějaký časopis, dát jí velkou krabici, aby tam vkládala a vykládala kostky ..., pustit si kazetu nebo gramofon, abyste mohli tancovat ... Je to náročný věk, vydržte. Pak bych si také s manželem stanovila, co vám vadí při výchově malé a co je pro vás přijatelné, abyste věděla, kdy jí nějakou věk máte dovolit a kdy ne. Co se týká jejího kontaktu s manželem: zkuste to po malých dávkách, ale plánovitě. Sedněte si spolu na zem v pokoji všichni tři, hrejte si spolu všichni tři (stavte třeba kostičky ...) a pomalu malou otužujte. Třeba zjistíte, že manžel má vyjímečné vlohy v hraní si na pejska a na myš ... Uvidíte, držím vám palce. Ilona Špaňhelová